Viessman
Hame
EP Energy Invest
PSG
BMW
Meopt
EGAP
Alpine
Atex

Co je biatlon

Představuje se BIATLON, který ač až v roce 2008 oslavil teprve své abrahámoviny, patří mezi ta sportovní odvětví, která mají svůj historický původ již v dávné minulosti. Jeho vznik a další vývoj je totiž úzce spjat s praktickými životními potřebami lidské společnosti. Jeho prapočátky v historicky dochované tradici je nutno hledat v lovectví a vojenství. Vždyť právě v těchto činnostech docházelo v přirozených životních podmínkách k provádění střelby v průběhu fyzického zatížení vyplývajícího z pohybové činnosti. A to je základní princip a podstata biatlonu. Jde v něm o spojení dvou zcela rozdílných pohybových činností – běhu vytrvalostního nebo rychlostně vytrvalostního charakteru, kladoucího nároky na oběhový a dýchací aparát, současně také i zvýšené nároky na energetický výdej a dále střelby, vyžadující dokonalou sensomotorickou koordinaci při probíhajícím vysokém fyzickém zatížení a závodním napětí, vyplývajícím z vlastního průběhu závodu. I když biatlon vznikl jako samostatná disciplina, je dnes již samostatným sportovním odvětvím s šesti disciplinami. Podívejme se v krátkosti na jeho dosavadní vývoj.

Za oficiální vznik biatlonu je považován rok 1958, kdy se v rakouském Saalfeldenu uskutečnilo první mistrovství světa v biatlonu. Předcházelo mu řada   pokusných závodů v různých podobách. Samotný vznik nepřímo navazoval na dřívější známý závod vojenských lyžařských hlídek, který se prováděl již od počátku dvacátého století a byl také od prvních ZOH až do roku 1948    jejich,   byť neoficiální součástí. Již od svého počátku biatlon nabral nevídané tempo svého rozvoje, neboť již v roce 1960 byl v oficiálním programu ZOH ve Squaw Valley. Takovým tempem rozvoje se nemůže pochlubit žádné jiné sportovní odvětví a tento rekordní   výkon biatlonu v další historii ZOH nebude již asi překonán, neboť stávající ustanovení o zařazování nových sportů do programu OH to již neumožňují.

Původní disciplina “biatlon“ délkou své tratě a počtem střeleckých položek odpovídá současnému vytrvalostnímu závodu – 2O km a 4 střelecké položky. Závod však byl prováděn s velkorážnou puškou a střelba byla prováděná na čtyři rozdílné vzdálenosti – 250, 200, 150 a 100m a to na prvé tři vzdálenosti z polohy vleže a závěrečnou položku pak z polohy vstoje, vždy na rozdílně veliké terče. Každý nepřesný výstřel z celkového počtu 20 ran byl penalizován přirážkou 2 minuty. V této souvislosti je nutno upozornit na skutečnost, že z výsledků jednotlivců byla pak vyhodnocována také soutěž družstev. Tuto soutěž nelze však slučovat s pozdější disciplinou „závod družstev“.

Prvním významným mezníkem ve vývoji biatlonu se stal rok 1965, kdy byla zavedena druhá disciplina – závod štafet a začíná vznikat samostatné sportovní odvětví. Současně dochází k výrazné úpravě pravidel původní discipliny, když se sjednocuje vzdálenost střelby na 150m, velikost terčů a zrovnoprávňují se počty střeleckých položek. O dva roky později je pak zavedena samostatná kategorie juniorů. Byl to první průlom do jediné homogenní kategorie mužů provádějící biatlon. V roce 1974 je zavedena třetí disciplina biatlonu – rychlostní závod. Z hlediska dalšího vývoje biatlonu má mimořádný význam rok 1976, ve kterém bylo přijato zásadní rozhodnutí o změně kalibru zbraně a velkorážnou pušku nahrazuje malorážka. Premiéru měla tato změna při světovém šampionátu v roce 1978. Současně dochází k diferenciaci penalizace neúspěšné střelby na přirážku 1 nebo 2 minuty, když doposud byl vždy každý neúspěšný výstřel penalizován přirážkou 2 minuty. V tomto roce se rovněž zrodila významná dlouhodobá soutěž – Světový pohár. A ještě jeden významný mezník rok 1978 znamená – poprvé byl zde při závodě použit, dnes již výhradně používaný, mechanický kovový terč.

Až do roku 1984 byl biatlon doménou mužů. V tomto roce se v Chamonix uskutečňuje první světový šampionát společné kategorie žen, když juniorky si na svůj samostatný šampionát musely počkat až do roku 1989. V tomtéž roce měla svoji premiéru již čtvrtá disciplina biatlonu – závod družstev, která se však v současnosti již neuplatňuje. V pořadí pátou vzniklou disciplinou biatlonu je stíhací závod, který měl premiéru v roce 1997. O rok později měla svoji premiéru další, již šestá disciplina biatlonu – závod s hromadným    startem. Nejmladší disciplinou biatlonu je závod v supersprintu, který je uveden v pravidlech od roku 2004, ale na svou premiéru formou světového šampionátu zatím ještě čeká.

Nyní krátce k charakteristice jednotlivých disciplin biatlonu:

Vytrvalostní závod – VZ je, jak již bylo uvedeno původní disciplinou biatlonu. Délka tratě je 20 km a má čtyři pětiranné střelecké položky v pořadí L-S-L-S a každý nezásah terče je penalizován přirážkou 1 min.

Rychlostní závod – RZ, trať 10 km, střelba L-S, každý nezásah terče je penalizován povinným projetím handicapu (=trestného kola-TK) o délce 150m.

Stíhací závod – SZ , trať 12,5 km, střelba L-L-S-S, každý nezásah terče je penalizován povinným projetím TK, startovní čas je roven odstupu, který měl dotyčný závodník od vítěze předcházejícího kvalifikačního závodu (RZ,ZHS), nebo zkrácen na polovinu, pokud kvalifikačním závodem byl VZ.

Závod s hromadným startem – ZHS, trať 15 km, střelba L-L-S-S, každý nezásah terče je penalizován povinným projetím TK.

Závod v supersprintu – ZSS, trať 2,4-3,6 km a střelba L-S v kvalifikaci, trať 4-6 km a střelba L-L-S-S ve finále, pro každou střeleckou položku další 3 náhradní náboje. V případě nezasažení všech pěti terčů ani při použití náhradních nábojů je závodník diskvalifikován.

Závod družstev – ZDR se v současnosti již, jak bylo uvedeno,  neprovádí.

Štafetový závod – ŠTZ, trať 4 x 10 km, střelba na úseku L-S, v každé střelecké položce možnost použití tři náhradních nábojů, každý nezasažený terč po využití náhradních nábojů je penalizován povinným projetím TK.

Uvedené délky tratí u jednotlivých disciplin jsou pro kategorii mužů, pro kategorii žen a juniorské kategorie jsou úměrně zkráceny a délky stanoveny pravidly. Počet střeleckých položek a postupnost jednotlivých střeleckých poloh je u všech kategorií stejný.

Vedle klasické formy biatlonu, představované během na lyžích a střelbou z malorážky, je biatlon prováděn a uplatňován v mnoha dalších formách a podobách. Pestrost různých forem biatlonu je charakteristická především pro letním období, kdy běh na lyžích je nahrazován krosovým během, jízdou na horském kole, během na kolečkových lyžích, během na lyžích po umělé hmotě, sportovní chůzi, orientačním během a pod. U všech těchto forem je střelba prováděna z malorážné pušky. V posledních letech minulého století se začal rozvíjet biatlon ve kterém je střelba z malorážky nahrazována střelbou z luku. Ve všech těchto uvedených formách biatlonu se rozvíjí všechny discipliny biatlonu. Zvláštní formou biatlonu je „policejní biatlon“, ve kterém je prováděna střelba z pistole.

Vrcholné mistrovské světové a kontinentální soutěže se uskutečňují jen v klasickém biatlonu na lyžích, v letním krosovém biatlonu a od letošního roku v biatlonu na kolečkových lyžích. Tyto šampionáty se uskutečňují ve čtyřech základních kategoriích – muži, ženy, junioři, juniorky a v zimním klasickém biatlonu se uskutečňuje také světový šampionát v dorostenecké kategorii. Mimo tyto vrcholné šampionáty, které jsou jednorázovou akcí se uskutečňují celosezónní akce – Světový pohár a Kontinentální poháry. Všechny členské svazy IBU uskutečňují své národní šampionáty.

Zastřešující organizaci světového biatlonu byla od jeho vzniku UIPMB – Mezinárodní unie moderního pětiboje a biatlonu a to až do roku 1993. V tomto roce biatlon vystoupil z UIPMB a vytvořil samostatnou organizaci – Mezinárodní unii biatlonu IBU, která v současnosti má 67 členských národních svazů a své sídlo má v Rakousku – Salzburgu.

Československý a v současné době český biatlon sehrává ve světovém vývoji biatlonu významnou úlohu. Mezi nejvýznamnější patří jeho podíl na zavedení malorážného biatlonu, neboť tento se v našich podmínkách prováděl již od poloviny šedesátých let, kdy se stal obsahem tehdy tradičních branných závodů – Dukelského a Sokolovského závodu branné zdatnosti. Republikové šampionáty v malorážném biatlonu se u nás provádějí jak v zimním tak i letním biatlonu již od roku 1967 – tedy s mnoholetým předstihem před malorážnými světovými šampionáty. Při světovém přechodu biatlonu na malorážku byla naše pravidla převzata jako mezinárodní. Avantgardní úlohu sehrál náš biatlon při prosazování žen do tohoto sportovního odvětví. Vždyť ženy v našem teritoriu provádí malorážný biatlon od samotného počátku společně   s muži. Nemalou zásluhu má náš biatlon o jeho proniknutí mezi mládež zavedením žákovských a dorosteneckých kategorií. Byli jsme pořadateli prvního mistrovství Evropy v letním biatlonu a máme výrazný podíl na jeho současném rozvoji.

První závod v biatlonu na teritoriu dřívějšího Československa se uskutečnil již v roce 1960 v Jeseníkách v oblasti Pradědu a uspořádala jej brněnská VAAZ – nynější Univerzita obrany.

Za dobu své existence získal český biatlon řadu významných sportovních úspěchů, zobrazených dosažením titulů a medailí ve vrcholných světových a evropských soutěžích. Na světových šampionátech to byly tři tituly světových šampiónů v seniorské kategorií a tři tituly v juniorské kategorií. Dále celkem 16 stříbrných a 16 bronzových medailí a na evropských šampionátech pak 13x zlatou, 13x stříbrnou a 17x bronzovou medailí. Úrodu medailí sklízel český biatlon na šampionátech v letním biatlonu. Na světovém mistrovství to bylo 8x zlatá, 11x stříbrná a 6x bronzová medaile a na evropském mistrovství je úroda medailí ještě štědřejší – 13x zlatá, 18x stříbrná a 11x bronzová medaile. Ještě několik dalších výrazných výsledků českého biatlonu – členky štafety žen Jana Kulhavá, Iveta Knížková, Jiřina Adamičková a Eva Háková byly první sportovci samostatné ČR v seniorské kategorií, kteří dosáhli světového prvenství, Jan Matouš se stal dvojnásobným akademickým mistrem světa, J. Adamičková byla absolutní vítězkou Světového poháru a k absolutnímu vítězství si přidala i vítězství ve vytrvalostním závodě, Jiřina Rázlová byla absolutní vítězkou Evropského poháru. Ještě několik dalších jmen, majících největší zásluhu o zisk medailí nejcennějších – Kateřina Holubcová – Mistryně světa 2003, Roman Dostál – Mistr světa 2005, Michal Šlesingr, Petr Hradecký (juniorští Mistři světa), Zdeněk Vítek (3. na MS a dvojnásobný Mistr světa v letním biatlonu), Ondřej Moravec (mnohonásobný medailista MSJ) ad.

Zastřešující organizaci biatlonu v České republice je Český svaz  biatlonu – ČSB. V současné době má okolo 1700 aktivních členů, kteří jsou sdruženi v necelé sedmdesátce klubů biatlonu. Svaz je členem IBU, Sdružení sportovních svazů ČR a Českého olympijského výboru.

    Viessmann

    Hamé

    Kalendář akcí

    Český pohár

    1. 19. 8. 2017 Plzeň-Litice

      Kvalifikační regionální závod ČP

    2. 19. 8. 2017 Rožnov pod R.

      Kvalifikační regionální závod ČP

    3. 26. 8. 2017 Poruba-Těrlicko

      Kvalifikační regionální závod ČP

    4. 27. 8. 2017 Nové Město na Moravě

      Obratnostní závody na kolečkových lyžích

    Český biatlon TV

    Fan Shop

    Facebook