Ondřej Moravec ví, že za rok se Koreji nevyhne: „Ale to bude jiná situace!“

11. března, 2017

V cíli pátečního sprintu dělilo vítězného Martina Fourcada a druhého v pořadí Ondřeje Moravce pouhých šest desetin vteřiny. „Kolik to může být? Myslím, že tak dva metry,“ odhaduje český reprezentant, který dosáhl svého třináctého individuálního pódia v závodech SP, MS a ZOH. Na kontě má zatím jediné vítězství, a to z Holmenkollenu 2013, dále osm druhých míst a čtyři třetí příčky.

Ondro, v mix zóně jsi rozdával rozhovory a stejně jako v Hochfilzenu sledoval boj soupeřů na trati. Jen Baileyho nahradil Fourcade…
„Trochu mi to světový šampionát připomnělo, ale tenhle závod byl úplně jiný než vytrvalák v Hochfilzenu. S Martinem to není vůbec jednoduché, takže teď nejsem kdovíjak naštvaný. Vlastně jsem za druhé místo šťastný a dál se s tím trápit nebudu.“

Kdy jsi přestal věřit, že náskok udržíš?
„Viděl jsem až ten mezičas na posledním kopci, kde to bylo 2,2 sekundy. Bylo mi jasné, že to bude těžké. Co o to, ten kopec a přechod za ním jsem udělal dobře, ale těch posledních čtyři sta metrů před cílem, které vedou po rovině, jsem už toho měl plné brejle. Nebyl to z mé strany kdovíjak dobrý finiš. Tušil jsem, že mě Martin dá.“

Ke všemu Martin dobře znal všechny Tvoje mezičasy….
„To ano a závodník, který je obrovsky silný jako on, dokáže pak po tom soupeři jít. Ať je to kdokoliv, snaží se ho porazit každou cenu.“

Svým třináctým vítězstvím v sezóně překonal Martin rekord Ole Einara Björndalena. Co tomu říkáš?
„Pro mě je Ole legenda. Na druhou stranu si myslím, že Martin je lepší a komplexnější biatlonista. Kdyby měl povahu Björndalena a dělal biatlon taky po čtyřicítce, tak si myslím, že všechny jeho rekordy překoná. Snad jen s výjimkou olympijských medailí, protože dnes je mnohem těžší předvádět to, co kdysi dokázal Ole. Biatlon se hodně vyrovnal. Proto považuji Martinových třináct vítězství v jedné sezóně a šest triumfů ve Světovém poháru v řadě za něco neuvěřitelného.“

Ondro, vraťme se k Tobě. Teď jsi ve výborné formě. Co to pro Tebe znamená?
„Moc mě to těší, samozřejmě. Ten začátek sezóny byl, jaký byl, nemastný, neslaný. S malou výjimkou v podobě Nového Města. Když se pak ale člověk dokáže vrátit a držet se i několik týdnů s těmi nejlepšími, je to hodně povzbuzující. Dodává mi to energii nyní a nabíjí mě to i do přípravy. Uvědomuji si, že stále mám na to, bojovat třeba příští rok o celkový světák a mohu se pokusit dostat do desítky.“

Není asi pochyb o tom, že své rozhodnutí neodcestovat do Koreji považuješ za správné. Je to tak?
„Tohle jsem plánoval od loňského jara a nebylo to nic ukvapeného nebo narychlo vymyšleného. Pro mě to byla nejlepší cesta a jsem rád za to, jak jsem se rozhodl. Na druhou stranu je tady Fourcade, který na olympijských tratích závodil, a přesto nás všechny, co jsme zůstali v Evropě, porazil… Za rok se Koreji nevyhnu, ale to bude zcela jiná situace, protože se bude jednat o dlouhodobý pobyt. “

V sobotu vyběhneš jednu sekundu za Martinem. Je to výzva se ho udržet?
„Rozhodně. Mým cílem bude s ním to úvodní kolo objet. Výkonnost na tom, myslím, mám. Navíc bych řekl, že on nebude chtít prohospodařit ten desetivteřinový náskok na Svendsena. A pokud by to snad nějak zastavil, tak se moc dopředu nepoženu, protože se vše rozhodne asi až na stojkách. Budu se tedy maximálně koncentrovat na všechny střelby a uvidíme, jak se bude závod vyvíjet.“

 

Tomáš Hermann

Foto: Petr Slavík