Rovnice, daň, ochota i mráz. Vítejte v Presque Isle!

10. února, 2016

1+6,5+1+4+1 = 13,5. Co nám prozrazuje tento součet předchozího matematického příkladu? Přestože se jeví jako strohý, skrývá v sobě cestu autobusem, nekonečné odbavování, čekání v letadle, let samotný, přesun na hotel, a to vše suma sumárum za třináct a půl hodiny. Počáteční očekávání postupně vystřídalo rozladění, přidala se bezradnost, odevzdanost i únava. Nakonec však vyhrála úleva, když se z kanadského Canmore na úpatí Rocky Mountains ocitli sportovci konečně v americkém Presque Isle ve státě Maine na východním pobřeží.

 

„Bylo to opravdu zdlouhavé, ani si neuvědomuju, kdy jsem přestal vnímat čas,“ povzdychl si trenér Zdeněk Vítek. „Na letišti v Calgary se nás totiž nemohli opakovaně dopočítat. Mnoho nahlášených lidí, nakonec vůbec neletělo, pár jich zase bylo ve druhém letadle… Prostě typické zmatky kolem charterového letu.“ Ten však měl, jak vzápětí podotkl Zdeněk Vítek, i jednu výhodu. „Neletěli jsme totiž do Bangoru, jak bylo v původním plánu, ale přímo na maličké letiště Presque Isle. A protože veškeré odbavení se odehrálo v Calgary, v Americe jsme jen prošli letištní halou, zamávali jsme skandujícím fanouškům a nastoupili jsme do žlutých školních autobusů, které nás odvezly na ubytování.“ Postarší hotel sdílejí čeští reprezentanti společně s Francouzi, Rakušany, Švýcary a mnoha dalšími týmy.

 

Náročný závodní program a zdlouhavý přesun si však v českém týmu vybraly svoji daň. Po úterním dopoledním tréninku měl Ondřej Moravec zvýšenou teplotu. „Snažíme se dát Ondru do kupy. Věřím, že to nebude nic velkého. Ve středu ráno uvidíme, kterým směrem se jeho zdravotní stav bude vyvíjet,“ upřesňuje nepříznivou novinku Zdeněk Vítek. Pokud by Ondřej Moravec onemocněl, byl by ohrožený sobotní start české štafety. Muži závodí v zámoří pouze ve čtyřech. I když, možná by jej mohl zastoupit sám Zdeněk Vítek, který v Canmore ladil formu na „fatbiku“ :-).

 

A jaké je samotné Presque Isle? Podle Zdeňka Vítka záleží na úhlu pohledu. „Canmore je rekreační letovisko obklopené třítisícovými štíty. Kdežto Presque Isle je obyčejné venkovské městečko v krajině ještě méně zvlněné, než je Vysočina.“ Stadion v Canmore není sice velký, ale veškeré zázemí i šířka tratí mají parametry Světového poháru. V Presque Isle je tohle všechno nedostačující. „V úterý jsme museli dvě hodiny tvrdě vyjednávat, abychom dostali větší prostory, do kterých by se nám alespoň vešlo naše vybavení,“ ulevil si trenér poté, co si s organizátory vše vysvětlili. „Lidé jsou ochotní, vstřícní, starají se, ale zázemí pro Světový pohár tu prostě nemají. Žádný takový areál v Evropě by nikdy závod podobného kalibru nedostal.“

 

Na severovýchodě USA je přivítalo sněžení a teplota -10°C. „V Canmore byla zima suchá, příjemná. Tady jsme hned dost promrzli, a to se má ještě výrazně ochladit.“ Zatím však ve státě Maine sněží. „Jen přes noc napadlo deset centimetrů sněhu,“ upřesňuje Zdeněk Vítek.

 

Ve čtvrtek jsou na programu sprinty obou kategorií, v pátek stíhací závody, v sobotu štafety mužů a v neděli štafety žen. „Čeká nás další reaklimatizace. Z časového pohledu se jedná o dvouhodinový návrat. Z pohledu nadmořské výšky míříme z vysokohorského prostředí do nížiny. Je to mnohem příznivější, než předchozí osmihodinový posun mezi Canmore a kontinentální Evropou. Nebudeme ani bojovat s vysokou nadmořskou výškou. Proto očekávám, že závody budou opět mnohem vyrovnanější,“ dodává závěrem trenér Vítek. A třeba to bude za těch 13,5 hodiny cesty z Canmore stát! 🙂

 

TH