VIII. KOLO SVĚTOVÉHO POHÁRU – OSLO-HOLMENKOLLEN – PŘEDZÁVODNÍ PŘEHLED

15. března, 2018

Oslo a Holmenkollen, jak to vlastně je?
Tak, kde se ty závody vlastně konají, „v Oslu“ nebo „na Holmenkollenu“? Ptá se často čtenář, posluchač nebo divák. Obojí je ve své podstatě správně. Holmenkollen je severozápadní předměstí norského hlavního města. S nadmořskou výškou mezi 350 – 400 metry je nejvýše položenou částí metropole. Z centra Oslo je dosažitelný metrem nebo tramvají. Je znám jako středisko zimních sportů, dodejme, že legendární středisko zimních sportů!
 

Dominantou Holmenkollenu je skokanský můstek. Jeho současná podoba je z roku 2010, kdy byl vybudován pro MS klasiků 2011, kritický bod (HS) dosahuje 134 metrů. V bezprostřední blízkosti můstku je lyžařský a biatlonový areál s tribunami, střelnicí a úžasným výhledem na moře, konkrétně Oslofjord, a také centrum města.

Ošlo „ušlo“
Pojďme si tady Oslo (v norštině „ušlu“ nebo „ošlo“) představit. Město bylo založeno v roce 1048 králem Haraldem III. Jeho rozvoj v moderní metropoli nastal teprve v závěru 19. století, kdy převzalo roli nejdůležitějšího norského města od Bergenu.

V roce 2011 žilo v městské aglomeraci „Velké Oslo“ (Stor Oslo) 906 357 obyvatel, z čehož 25 % tvořili zahraniční imigranti (celkem 230 000 osob), zejména z Pákistánu, Somálska, Srí Lanky, Iráku a Turecka, v poslední době i Polska. Oslo je tak kosmopolitním městem se všemi klady a zápory.

 

Dominanty
Jaké jsou jeho dominanty? Určitě Královský palác z 1. poloviny 18. Století, kde sídlí královská rodina, jež už po generace sport miluje a na Holmenkollenu je tradicí, že vítězové mohou krále či jiného člena královské rodiny pozdravit přímo u jeho lóže na tribuně.

Jedním ze symbolů města a vlastně i celého Norska je radnice, kde se každoročně10. prosince udělují Nobelovy ceny míru. Ve městě také sídlí Výbor pro udílení Nobelovy ceny míru. Proslavené je též Muzeum Kon-Tiki cestovatele Thora Heyerdahla, Muzeum Fram, pojmenované po lodi, kterou badatel Roald Amundsen plul k Anterktidě během své cesty na jižní pól. Uklidňujícím dojmem působí Frogner park a Vigelandův park s četnými skulpturami. Nejznámější je určitě „Vztekající se chlapeček“. Stojí za to vidět. Do Oslofjordu se pak zakusují nové, moderní čtvrti plné muzeí, kanceláří, bytů, kaváren či restaurací.

 

Kořeny a Hry
Po dávce kalorií je však čas na sport. Kořeny v norské metropoli mají také hvězdy světového sportu jako legendární krasobruslařka Sonja Henie, sjezdař Kjetil André Aamodt nebo skokan na lyžích Espen Bredesen. A vlastně jeho prostřednictvím už jsme zpátky na Holmenkollenu, který dokonce roku 1952 hostil Zimní olympijské hry! A co tam vedle moderních arén nalezneme dnes ještě? Především je to Muzeum lyžování z roku 1923, které se pyšní přídomkem: nejstarší na světě. 

 
Program VIII. kola SP – Oslo-Holmenkollen / NOR

Užitečné zdroje informací pro SP Oslo-Holmenkollen / NOR
Oficiální výsledkový servis IBU včetně online přenosu výsledků: http://biathlonresults.com/
• Stránky pořadatele: http://www.holmenkollenskifestival.no
• Předpověď počasí pro: Oslo-Holmenkollen na serveru yr.no
• Přímé TV přenosy ze závodů SP: Česká televize, Eurosport (placený), Biathlonworld TV
• Plánky tratí

 

 

Český biatlon a Holmenkollen
Český biatlon má na Oslo a Holmenkollen krásné vzpomínky. Stačí namátkou. V roce 1992 zde čtveřice Jan Matouš, Tomáš Kos, Jiří Holubec a Ivan Masařík vybojovala stříbrnou medaili v závodě hlídek. Dnes již zrušená disciplína měly tehdy punc mistrovství světa, protože nebyla zařazena v olympijském programu. Mistr světa z roku 2005 Roman Dostál, pak na slavných holmenkollenských tratích přidal další zářez do své úspěšné kariéry, když zde o sezónu později doběhl druhý v závodě s hromadným startem.
Zlaté vzpomínky pak na Holmenkollen mají Michal Šlesingr, který v Oslu triumfoval roku 2008 a také Ondřej Moravec, jenž pod proslulým skokanským můstkem zvítězil před pěti lety. Oba svých zatím jediných individuálních vítězství dosáhli v závodě s hromadným startem. „Pro mě už je to hodně dávno, vlastně si na to vzpomenu jen ve chvíli, kde se mě někdo zeptá,“ říká dnes Michal Šlesingr k deset let „starému“ triumfu.
Trochu nešťastně skončilo pro české barvy MS 2016. Čeští biatlonisté vybojovali 11. umístění do osmého místa, přesto zůstali bez medaile…
Loni si pak Gabriela Koukalová čtvrtým místem ve sprintu a druhou příčkou v závodě s hromadným startem zajistila v uvedených disciplínách malé křišťálové glóby. Procitnutí ze špatné sezóny se před rokem povedlo Veronice Vítkové. Doběhla 5. ve sprintu, 10. ve stíhačce, 4. v závodě se hromadným startem. „Byl to pro mě impuls, který mi zvedl sebevědomí a ukázal cestu. Proto jsem se letos dokázala vrátit do špičky,“ říká.

 

Tomáš Hermann

Foto: Petr Slavík