Report z Idre: Čeští biatlonisté si pochvalují příjemné počasí, trať i společnost sobů

16. listopadu, 2020

Po tom, co padl norský Sjusjøen, hledali čeští trenéři narychlo náhradní místo pro závěrečné soustředění na sněhu. A švédské Idre bylo dobrou volbou.

Oblíbené Idre

Michal Krčmář a Eva Puskarčíková dobře věděli, do čeho jdou. V Idre byli třikrát na IBU Cupu. Puskarčíková tu dokonce v roce 2009 debutovala na mezinárodní scéně. A zajela si tu nejhorší výsledek v kariéře – 103. místo. „Jo, to si pamatuju,“ usmívá se česká biatlonistka. „No, mně se tady upřímně nikdy nedařilo. Většinou jsem se netrefila nebo neběžela. Bývá tu větrno, což nemám úplně ráda.“

Jinak ale mluví o Idre Fjäll, jak se areál jmenuje, jen v superlativech. „Mám to tady ráda. Škoda, že tu není ještě víc sněhu, mohli bychom jet i dál. Ale pětikilometrová trať je fajn, taky jsme mohli jezdit na dvou kilometrech. Je tu i příjemné počasí. Neprší a zároveň není minus 20,“ oceňuje Puskarčíková.

Na listopad dobré lyžování

„Z lyžařského hlediska je Idre na přípravu ideální,“ souhlasí Krčmář. „Navíc tu máme klid. Středisko je odlehlé, jsou tu jen sportovci a lidi, co lyžují. Vždycky jsem tu jezdil rád. Je to skromné, ale zároveň příjemné středisko. Ke tréninku je tu všechno, co člověk potřebuje. A docela často tu svítí sluníčko.“

Slunečné dny jsou na severu vzácnost

Kluci a holky zvlášť

Čeští biatlonisté i na soustředění v Idre dodržují poměrně přísná pravidla, aby omezili riziko nákazy a následné šíření nemoci. Zvlášť bydlí na chatkách ženy, muži, trenéři a další členové realizačního týmu.

Eva Puskarčíková výrazné omezení nepociťuje. „Většinou když přijdeme z tréninku, tak stejně děláme něco do školy nebo regenerujeme. Největší rozdíl je v tom, že se nepotkáváme se na jídle. Ale my holky jsme pořád spolu, jen oddělené od kluků a od trenérů. Je to jiné, ale doba si žádá.“

I přání k Egilovým narozeninám proběhlo na dálku

„Samozřejmě jsme opatrnější, ale i tak jsme v dostatečném kontaktu. S trenéry se potkáme na tréninku nebo za nimi zajdeme, když něco potřebujeme,“ přidává svůj pohled na věc Michal Krčmář.

I on tráví většinu času s kolegy z mužského týmu. „Chatka je fajn v tom, že tu jsou malé pokojíky a jedna velká společenská místnost, kde trávíme většinu času. Pouštíme si české filmy, u kterých se společně nasmějeme a odreagujeme. Nemyslím si, že bychom nějak strádali. Kdybychom chodili společně na jídlo, tak bychom asi víc pokecali, třeba i se servismany. Teď prohodíme pár slov venku. Není to tak striktní, že bychom se vůbec nevídali.“

Michal Krčmář konzultuje lyže se servismanem Milanem Faltusem

Venkovní posilovna

Když český tým na začátku listopadu dorazil do Idre, byly ještě otevřené sportovní haly či posilovny. Češi ale raději zůstávali venku. A později se vnitřní sportoviště ve Švédsku stejně zavřela.

„S tím jsme počítali, takže jsme si přivezli nějaké věci a posilujeme venku. Chybí nám tu pár strojů, ale to se dá nahradit třeba TRX,“ hlásí asistent trenéra mužů Aleš Ligaun.

Venkovní posilovna českých biatlonistek

Sám si s trenérským parťákem Ondřejem Rybářem vyzkoušel slackline.„Dali jsme si trenérskou challenge, že budeme chodit každý den a Jirka Novotný, který na slackline docela umí, nás bude učit novým prvkům. Vyšlo nám to ale asi jenom dvakrát. Ve čtyři už je tu tma a přes den moc prostoru není.“

Dá se chodit i ve tmě

Slackline využívají také sportovci. „Je to zpestření, ale máme ji zařazenou i v rámci tréninku rovnováhy a síly,“ vysvětluje Ligaun. „Třeba Kuba nebo Ondra na ní umí hodně dobře.“

Oba trenéři se navzájem hecovali a poměřovali

Sobi a rozestupy

Společnost českým biatlonistům v Idre dělají i početná stáda sobů. „Sobíky mám ráda,“ rozzáří se Eva Puskarčíková. A zatímco lidé udržují v současné době větší rozestupy, tak švédští sobi je výrazně zmenšili. „Vždycky jsem tu viděla nějakého soba jen z dálky ze silnice. Teď nám chodí pod barákem nebo přes cestu.“

Stejnou zkušenost má i Michal Krčmář. „Za tu dobu, co sem jezdím, je to poprvé, co přijdou i na 100 metrů k chatce. Svědčí to o tom, jaký je tu klid a pohoda.“

Sobům rozestupy nic neříkají

Karel Halberštádt
Foto: Jiří V. Novotný