Vlídnější Oberhof. České biatlonisty překvapilo množství sněhu i lepší počasí

14. ledna, 2021

Loni byli rádi, když na horko těžko připravených závodních tratích nezničili lyže o kamínky. Letos nazuli lyže u hotelu a bloudili na nekonečných tratích v Durynském lese. Oberhof ukázal svou vlídnější tvář.

Bloudění po lesích

Volný den mezi závody neznamená, že by biatlonisté nic nedělali. Samozřejmě mají naplánované tréninky. Ty pondělní ale byly přece jen o něco příjemnější.

Český tým bydlí na kopci, asi 600 metrů od centra Oberhofu. Stačí vyjít ze dveří hotelu, přejít silnici, nazout lyže a jet. Dá se dojet do centra města i na stadion, ale také se dá pokračovat do Durynského lesu, kde místní díky dobrým sněhovým podmínkám připravili desítky kilometrů tratí.

Toho využili v pondělí i čeští biatlonisté. Ženy měly naplánovanou zhruba hodinu a půl klasiky. „U hotelu jsem nazula lyže a vyrazila prozkoumat okolí,“ prozrazuje Jessica Jislová. Její vyjížďka ale nedopadla tak, jak zamýšlela. „Chtěla jsem dojet na stadion, ale netrefila jsem úplně odbočku a dojela jsem do města. Tam se mi nechtělo zouvat lyže a jít kus pěšky, takže jsem dál jezdila po lese.“

Lucie Charvátová si naplánovala trochu delší trénink. „Tím, že jsem teď nezávodila, jsem jezdila déle. Je potřeba i trénovat,“ vysvětluje. „Dobré sněhové podmínky tu vidím asi podruhé, takže jsem toho využila a vyrazila na výlet, který jsem nějak speciálně neplánovala. Musela jsem často koukat do mapy, protože jsem se bála, abych se neztratila.“

Biatlonistka z Vrchlabí ví, o čem mluví. „Mám tu jednu nemilou zkušenost, kdy jsem se na soustředění ztratila a musela jet zpátky autobusem.“

Pondělní trénink ale dopadl lépe. „Přijde mi, že je to tu všude podobné, takže jsem zvolila nějaký středně těžký okruh, asi 30 kilometrů. Užila jsem si to, protože ráno bylo fakt pěkné počasí.“

„Počasí bylo super,“ souhlasí Ondřej Moravec. „U hotelu fučelo, ale v lese to bylo příjemné, svítilo sluníčko. To je tady neobvyklé.“

I muži měli na programu klasiku. „Asi hodinu a čtvrt jsme jezdili v lese,“ říká Jakub Štvrtecký. „Spíš bloudili,“ opravuje ho Moravec. „Chtěli jsme jet na hřeben, který tu známe, ale nějak se nám to nepodařilo. Když už jsme to trefili, tak nám zbývalo asi 15 minut a museli bychom jít kousek pěšky, takže jsme to radši otočili. Byl to aktivně strávený volný den.“

Byl ale čas i na regeneraci, jak potvrzuje Štvrtecký. „Přijel fyzioterapeut Roman Karpíšek, který mě dával trochu dohromady. Po těch třech dnech jsem byl docela unavený, takže mi přišel vhod i ten regenerační trénink.“

Zlepšená karma Oberhofu

Když IBU před sezónou oznámila, že se nepojede v Ruhpoldingu a místo toho se bude závodit dvakrát v Oberhofu, tak to někteří sportovci nesli nelibě. Oberhof je totiž „vyhlášený“ špatným počasím. Mlhou, větrem, deštěm či nedostatkem sněhu.

„Měla jsem to tu ráda, když jsem tu kdysi jezdila s běžci na soustředění. Pak jsem se divila, proč všichni biatlonisté na Oberhof nadávají, že je tu pořád mlha. Já ji v létě mockrát nezažila. Posledních pět šest let mě ale přesvědčilo o tom, že Oberhof je jen mlha a vítr,“ popisuje svou zkušenost Lucie Charvátová.

Ani letošní lepší počasí nezměnilo postoj Charvátové k Oberhofu. „Ale to hlavně kvůli stadionu. Kopce mi tu nesedí, jsou pro mě neskutečně těžké.“

„I když je hezky, tak ten úvodní kopec se tu nezmenšuje,“ směje se Jessica Jislová. „Navíc jsme tu jen týden, tak nechci chválit před koncem. Obávám se, že to pěkné počasí tu bylo dva dny a skončilo,“ říkala v pondělí jablonecká biatlonistka. Jako na zavolanou přišlo v úterý husté sněžení v kombinaci se silným větrem.

Ve středu už ale zase bylo o něco příjemnější počasí. „Nevím, jak to pořadatelé udělali, asi si nějak nahnali karmu,“ zamýšlí se Jakub Štvrtecký. „Zatím to tu bylo o hodně příjemnější než obvykle. Minule jsme tu byli jen týden, ale ten stál za to. Nebyl trénink, po kterém bychom neodcházeli mokří.“

Ondřej Moravec moudře poznamenává: „S počasím neuděláme nic. Nemá cenu si zoufat, pro všechny je to stejné.“

Zároveň vypíchne ještě jednu věc, která ho letos zaujala. „Všechno je letos podle mě připravené super. Myslím si, že tu udělali krok kupředu. Určitě budou chtít areál ještě vylepšit. Aby ne, když tu bude mistrovství světa.“

A pochvala od jednoho ze služebně nejstarších závodníků ve Světovém poháru má svou váhu.

Karel Halberštádt
Foto: Petr Slavík