Ondrův průvodce biatlonovými areály: Ruhpolding

13. ledna, 2022

Víte, kde Ondřej Moravec debutoval ve Světovém poháru? Německý Ruhpolding? Správně!

Psal se rok 2003 a do Ruhpoldingu přijel na svůj první svěťák osmnáctiletý mladík Ondra Moravec. „Byl to pro mě svátek. Jel jsem tam sprint a hned jsem postoupil do stíhačky, což pro mě byl úspěch.“

Právě tady začala Ondrova náklonnost k areálu, který hostí Světový pohár už od úvodní sezóny 1977/78. V kalendáři chyběl jen čtyřikrát, naposledy loni kvůli covidu-19.

Bavorské středisko má v oblibě spousta biatlonistů. Proč? To už vysvětlí Ondřej Moravec ve svém průvodci.

Výborné vepřové koleno, horší ubytování

V průvodci Oberhofem nám Ondra vysvětlil biatlonové pravidlo: Když máte špatné ubytování a jídlo, máte dobré výsledky. Vzhledem k 26 českým medailím to muselo být v Ruhpoldingu opravdu špatné.

„Zažil jsem tam hodně,“ směje se Ondřej Moravec. „Bydleli jsme u Džordžíka, Čecha, který tam měl hospodu, kde mimochodem dělal výborné vepřové koleno. Kolikrát se k nám chodívali najíst i Rusové. Ale ubytování bylo příšerné.“

Počkat, biatlonista si mohl dát vepřové koleno? Ondra se opět usměje. „Možná jsme si ho dávali někdy na odjezd. A taky jsem měl jalová léta, kdy jsem jel třeba jen jeden závod. Byly tam pak tři plonkové dny, tak proč si to koleno nedat, když ho tam všichni tak chválili.“

Na kolenu si možná Ondra pochutnal léta páně 2009, kdy skončil 63. ve sprintu a nepostoupil do stíhačky.

Dlouho se nedařilo v Ruhpoldingu najít vhodné ubytování. „Bydleli jsme třeba i u Maďarů. Jeden rok jsem si kupoval savo v obchodě a drhnul jsem sprcháč, protože to tam bylo shnilé. To bylo moc i na mě,“ říká obvykle příliš nenáročný Ondřej Moravec.

Před dvěma lety zažil v Ruhpoldingu mnohem lepší podmínky a určitě by se mu líbilo i na domcích, které obývá český tým letos.

A co nějaké vyžití v obci, ve které žije zhruba 7000 obyvatel? „Chodili jsme na kafe. Dá se tu i nakoupit a projít se. Ruhpolding je daleko přívětivější než Oberhof. Třeba v létě jsem tu na žádném soustředění nebyl, ale vím, že je to oblíbené turistické místo.“

Zlomový moment v Ondrově kariéře

V roce 2012 hostil Ruhpolding mistrovství světa. „A pro mě to byl zlomový šampionát,“ říká po 10 letech Ondra. „Nezískal jsem tam medaili, ale na dvacce jsem k ní měl strašně blízko. Ten závod jsem si úplně odstřelil. Byly to začátky, v té době jsem přišel na to, o čem to všechno je.“

Ondřej Moravec tehdy obsadil 18. místo ve sprintu a 15. ve stíhačce. Ve vytrvalostním závodě zazářil 6. běžeckým časem, ale po 2 dvou chybách na střelnici obsadil 12. místo. Mimochodem, bronz tehdy bral s 1 chybou Jaroslav Soukup.

„Byl jsem na tom výborně. Navíc tam panovaly podmínky, které jsem měl hrozně rád. Byl tam bořivý, ale na druhou stranu hodně rychlý sníh. Navíc nám v té době ještě mazal Danielo Müller a tohle byla jeho podmínka. Uměl na ni namazat neskutečně, měli jsme topové lyže,“ vybavuje si i po letech Ondra.

V Ruhpoldingu jel tehdy i svůj první masák, ve kterém obsadil 13. příčku. „Možná to nebylo dokonalé střelecky, ale cítil jsem se tehdy fakt dobře. Navíc mi extrémně vyhovovaly tratě v Ruhpoldingu.“

Tratě se od té doby skoro nezměnily, takže si klidně můžeme s Ondrou projít 3,3km okruh.

Začátek je zadarmo

Ještě než vkročíme do startovní buňky, se podíváme na zázemí. „Tady je všechno extrémně blízko. Z buňky je to na trať opravdu pár metrů. Na start musí člověk podejít trať, ale zase je hned vedle převlékárna, sprcha, záchody… Je to kompaktní, dobře vymyšlený areál. Legendární je femáč (Family Club, kde se biatlonisté stravují). Z hlediska zázemí pro závodníka je to jeden z nejlepších areálů,“ chválí Ruhpolding Ondřej Moravec.

A v pozitivním tónu pokračuje i na trati. „Hned po startu vyjedete omegu. Jste pod můstky, tam je rovina. Přejedete jeden kopec a otočíte to. I tam je stoupání, ale zase po něm následuje rovný sjezd. Pokud to jede, tak dojedete zadarmo až zpátky na úroveň stadionu. Tam uděláte pytlík a jste u buněk,“ popisuje Ondra první pasáž trati.

„Dalších 500 metrů je taky skoro po rovině. Pokud je rychlý sníh, tak se u 3,3km okruhu dostanete skoro na metu 2000 metrů úplně zadarmo.“

No, někteří s tím zadarmo nesouhlasí. „Rychle zapomíná,“ směje se Michal Krčmář. „Jo, zadarmo, ale často jsme už na těch 2000 metrech nakoupili 20 sekund,“ podotýká Ondřej Rybář.

Areál dělaný pro fanoušky

Následují tři kratší, ale poměrně intenzivní stoupání. Nejtěžší je podle Ondry to první s pojízdnou reklamou na bavoráka. Pokud vás předjede, nejedete moc rychle.

Po druhém stoupání udělají biatlonisté otočku. „Po ní přijde nepříjemná zatáčka na levou ruku. Když je tam hluboko, může se tam padat. Dřív se tu jezdilo ještě výš a na mistrovství světa tu spadla spousta závodníků. Henkelka tu přišla o medaili,“ vzpomíná si Ondra.

„Z hlediska nastoupaných metrů patří Ruhpolding k lehčím areálům. Kopce tam prostě nejsou. Trať je příjemná, vozivá. Skoro všechny sjezdy jsou přímky, do roviny,“ uzavírá Ondra Moravec hodnocení tratí.

Vlastně k nim má ještě jeden poznatek. „Jsou udělané pro diváky. Můžou stát všude a vidí biatlonisty projíždět dvakrát. Všude mají spoustu velkých obrazovek. I program je poskládaný pro fanoušky, bývá tu pět závodních dní.“

Nejjednodušší střelnice ve Světovém poháru?

Střelnice v Ruhpoldingu patří bezesporu k něm nejjednodušším ve Světovém poháru. „Jak příjezdem, tak podmínkou. Málokdy tam fouká,“ přikyvuje Ondra.

„Na druhou stranu i proto možná patří k nejpodceňovanějším střelnicím a někdy se tam nezvykle chybuje. Na tréninku pomalu za celý týden neminete ani jeden terč. Pak přijde závod, bum bum, dáte dvakrát za jedna a koukáte na to jako blázen. Zažil jsem to i já. Uděláte zbytečné chyby, které vás pak mrzí. Ale v globálu je to fakt nejjednodušší střelnice.“

Nevadí ani extrémní blízkost fanoušků? V Ruhpoldingu je tribuna snad nejblíž střelnici. „Když člověk přijede s Němcem… Zažil jsem tu začátky, kdy jsem se nechal unést tempem německého závodníka a třeba minul poslední ránu, možná i dvě. Diváků tu chodí hodně, bývají blízko a jsou znát,“ potvrzuje Ondřej Moravec.

Ale letos zůstávají tribiny Chiemgau Areny bohužel prázdné…

Hodnocení

Po přečtení tohoto průvodce vám musí být jasné, že Ondra vytáhne hodně vysokou známku. „Když jsem dal Le Grand-Bornand sedmičku, tak Ruhpoldingu musím dát osmičku. To je bez debaty. Když nebudu mluvit o ubytování, které by to srazilo na čtyřku, tak není areálu co vytknout.“

No, laťka pro Anterselvu je nastavena hodně vysoko.

Ondrovo hodnocení Ruhpoldingu: 8/10

Karel Halberštádt
Foto: Petr Slavík