Do další přípravy můžu jít s čistší hlavou, těší Veroniku Vítkovou

21. března, 2019

Po většinu sezóny neměla Veronika Vítková příliš důvodů k radosti. Průlom přišel v Soldier Hollow, kde nakoukla do elitní desítky. Další zlepšení přineslo Mistrovství světa, v Östersundu šla běžecky nahoru a třikrát skončila v první dvacítce. Dobrý pocit u české reprezentantky přetrval i po sprintu v norském Oslu. Vítková v něm útočila na sezónní maximum, po první střelbě byla osmá, ale jedna chyba při stojce znamenala propad na 23. místo. Potěšující ovšem byl 24. běžecký čas.

V Oslu pravidelně zajíždíš dobré výsledky, 14 závodů v řadě jsi figurovala do 30. místa. Dá se říct, že ti to středisko sedí?

Takhle bych to nehodnotila, ale je pravdou, že s tímto střediskem nemám žádný problém. Vím, že se tu dokážu srovnat na střelnici. Není to tady úplně jednoduché, ale dá se to přečíst.

Co trať? Anders Bratli, který tu lyžařsky vyrůstal, říká, že patří k těm obtížnějším.

Jde o těžší, kopcovitou trať a to mi právě vyhovuje. Nemám úplně ráda rovinaté tratě, kde musíte hodně tahat. V kopcích mi to líp odjíždí. Možná mám i teď víc sil, když jsem nejela během sezóny všechny závody. Bylo vidět i v průběhu Mistrovství světa, že se začínám chytat a po běžecké stránce je to lepší.

Nebylo ti dneska při těch 10 stupních trochu horko?

Bylo mi hodně horko. Včera na tréninku jsem měla pod kombinézou jen slabé triko s dlouhým rukávem, dnes už jsem si vzala krátké triko. Jet jenom v tričku se mi nechtělo, kombinéza vás i trochu chrání. V tom vedru by se to dalo objet i v triku, ale nebylo to vyloženě potřeba.

Některé biatlonistky právě jely jen v tričku. Ty jsi o tom tedy neuvažovala?

Věděla jsem, že tu nemám takové triko, v kterém bych mohla jet. Potřebuji mít trochu delší rukávy, abych na ně mohla dát řemeny. Trochu jsem to podcenila, že jsem si ho nevzala.

Někdy závod zahřeje u srdce, jindy po celém těle

Držela trať i v tom teplu?

Asi tři hodiny před startem ji uzavřeli a posypali solí. Myslím si, že pak zůstala po celý závod víceméně stejná. Jak zapadlo slunce, tak se možná v některých místech trochu zrychlila, ale nešlo o nic výrazného. Dneska byly podmínky hodně regulérní. Po včerejšku jsme se toho báli víc, na tréninku to byla na trati strašná brzda.

Jak se ti jelo? Už jsi zmínila, že se cítíš v běhu líp a líp.

Měla jsem z toho dobrý pocit. Bavila jsme se s Egilem a ten říkal, že jsem vydržela jet dobře i technicky. Sice jsem dost ztratila v posledním kole, ale jde o poslední závody, není na co čekat, a tak jsem zkusila, co tělo vydrží.

Verča zatopila pod kotlem. Nebo spíš pod skokanským můstkem?

Prodloužila by sis ještě sezónu, když jdeš výsledkově nahoru?

Asi úplně ne. Sezóna byla dlouhá a náročná, i když jsem nejela všechny závody. Nenominovala jsem se do jedné stíhačky a nejezdila masáky. Jiné holky mají v nohách víc kilometrů a možná i proto to najednou vypadá, že jsem zrychlila. Trochu jsem asi opravdu zrychlila, ale hlavně jsem ráda, že se cítím líp než předtím. Můžu jít s čistší hlavou do další přípravy. Vím, že to jde, že dokážu na trati bojovat. Bude to klidnější.

Vylepší poslední výsledky a výkony tvé hodnocení sezóny?

Trošku jo. Jsem ráda, že jsem dokázala stabilizovat střelbu. Myslím, že takovou střeleckou úspěšnost jsem ještě neměla a je škoda, že tři čtvrtě sezóny to bylo špatné po běžecké stránce. Teď ke konci je opravdu vidět, že se to posunulo. Mohlo to být třeba i tím, že jsem hůř zareagovala na změnu v tréninku. To se teď ale těžko hodnotí. Musíme si s Egilem sednout a pobavit se o tom. Pro mě je ale pozitivní, že se to ke konci sezóny trochu přehouplo.

 

Karel Halberštádt

Foto: Petr Slavík