Český Biatlon Český biatlon | CZECH BIATHLON UNION

Česká pojišťovna
Hamé
PSG
BMW CarTec Group
Meopta
Zdravotní pojišťovna MV ČR
DB Schenker
Alpine PRO
ATEX

Jak trenér Holubec smekal sedmikilovou čepici před bronzovými hrdinkami a servismany

Trenéři českých žen Egil Gjelland a Jiří Holubec včera asi netušili, že se jejich štafetový experiment promění v největší týmový úspěch za poslední dva roky. České biatlonistky napsaly v promočeném Oberhofu bronzovou pohádku, ve které se v roli kladných hrdinů objevili i čeští servismani.

„Závod to byl dramatický, málem jsem při něm zmrzl,“ vtipkoval po závodě asistent trenéra žen Jiří Holubec, který na střelnici pořádně promokl. Ale zase tolik mu to nevadilo. „Chvíli to vypadalo dobře, pak trochu hůř a nakonec se to v dobré obrátilo. Holky to zvládly bravůrně, chválím všechny,“ komentoval závod Holubec.

Jak se tedy bronzový úspěch rodil?

Netradiční český začátek

Začala netradičně Lucie Charvátová. „Lucka zvládla ležku znamenitě. Perfektní bylo, jak se držela se soupeřkami běžecky. Stojka se jí tolik nepovedla, byl tam jeden kalibr, možná se trochu lekla toho, jak jede vepředu. Ale rozhodně to nebyl propadák,“ řekl Holubec k jednomu trestnému kolu, kterému se česká reprezentantka nevyhnula. Stejně jako řada dalších biatlonistek.

První úsek většinou patřil Evě Puskarčíkové, která si dnes užila závod z trochu jiné perspektivy. „Holky jsem sledovala z převlíkací místnosti, Makulu už pak na živo, jak jsem se šla ven rozběhat,“ popisuje Puskarčíková a pokračuje. „Jak bylo hnusně, tak se mi úplně nechtělo vylézat. Ale jak už jsem byla venku, tak to nějak šlo.“

Nakonec se celkem vyplatilo do toho nečasu vylézt

Puskarčíková tedy viděla, jak se její krajanky posunují vzhůru. Posun o jednu příčku, ze 13. na 12., nejprve zařídila Veronika Vítková. „Chtěla bych být ještě trochu jinde a štafetě víc pomoct, ale dělala jsem, co jsem mohla a dopadlo to dobře,“ řekla Vítková České televizi. „Věřím, že pro Verču bude dnešní medaile povzbuzením, že bude mít zase víc radosti z biatlonu,“ dodal k jejímu výkonu kouč Holubec.

Zkrátila si snad Davidová trať?

Po Vítkové vlétl na trať uragán, tedy Markéta Davidová. „Chtěli jsme od Makuly, aby dobře střílela a rychle běžela. Pochopila to stoprocentně,“ smál se po závodě Holubec.

A smát se mohla i Davidová. Její náhradní náboje zůstaly netknuty. „Každá štafeta je jiná, ani v těch předešlých jsem nestřílela špatně. Jsem ráda, že se mi to povedlo. Před štafetami bývám nervóznější než před inviduálními závody,“ líčila 22letá česká naděje.

Na třetím úseku se blýska nejlepším časem, spolu s Francouzkou Braisazovou kralovala i v běhu. „Snažila jsem se jet svůj závod. Nekoukat na holky přede mnou a za mnou, abych se nenechala hned v prvním kole moc vyhecovat, hlasitá podpora fanoušků kolem tratí to k tomu svádí.“

Eva Puskarčíková si po závodě ze své parťačky dělala legraci. Že prý si zkrátila trať, a proto byla tak rychlá. „To snad ne,“ usmívala se Davidová. „Ale snažila jsem se netaktizovat. Na té rovince před střelnicí sice hodně foukalo a bylo výhodnější jet za někým, ale já jsem si říkala, že pojedu, jako bych jela sprint a nebudu se na nikoho ohlížet.“

Na to, že si zkrátila trať, působila Makula celkem unaveně 🙂

Když trenér kouká jako blázen

Pak už mohla Markéta Davidová jen na dálku držet palce české finišmance. „V posledním kole už jsem byla dost tuhá, ale snažila jsem se dojet Justine Braisazovou, která byla přede mnou. Když jsem jsem pak viděla, jak Evču dojíží Tiril, tak mi bylo líto, že se mi to nepodařilo a předávala jsem trochu s dírou. Už na to nebylo.“

Eva Puskarčíková přesto dostala od Markéty Davidové předávku na luxusní čtvrté pozici, pět sekund za třetím místem. Před startem ale měla z nové role finišmanky lehké obavy. „Trochu jsem se bála, že kdyby šlo o nějaký hodně výsledek, tak se nechám trochu unést. Ale byla jsem na střelnici naprosto klidná, to se podle mě povede jednou za čas.“

A opravdu. Puskarčíková si vedla na střelnici chladnokrevně, na rozdíl od francouzské soupeřky Bescondové, která musela po ležce na trestné kolo a uvolnila tak cestu k cennému kovu. Pak stačilo už jen „málo“. Po nule vleže zvládnout dobře i stojku. Nejvýše postavená Češka ve Světovém poháru si poradila s jedním dobíjením.

„Koukal jsem jako blázen. Ty podmínky nebyly tak dobré, že by v nich měl někdo zastřílet čistě nebo s jedním dobíjením. Byly fakt těžké. Smekám před holkami tu sedmikilovou čepici, co jsem měl na hlavě,“ glosoval střelbu svých svěřenkyň Holubec.

Za odměnu dnes mohla Eva Puskarčíková vlézt Lucii Charvátové na záda

Díky, servismani!

Ani pak ještě nebylo vyhrálo. Puskarčíková vjížděla do posledního kola na druhé příčce společně s rychlou Němkou Herrmannovou. Ještě tu ale byla 22 sekund vzdálená Norka Eckhoffová.

A nezapomeňme ani na zrádné sjezdy, ve kterých se dnes hodně padalo. „Měly jsme s holkami trošku nervy. Evča si není úplně jistá ve sjezdech, takže jsme měly strach, aby třeba nespadla. Ale myslím, že to zvládla perfektně,“ chválila Davidová.

Eckhoffová se Puskarčíkové na posledním mezičase přiblížila na rozdíl 6 sekund, ale medaili už českým biatlonistkám nevzala. Velkou podporou byly v závěrečných sjezdech skvělé lyže, které si dnes chválili všichni čeští reprezentanti.

„Musím vyzdvihnout naše servismany. Strávili celý den v tom mokru, ale odvedli naprosto perfektní práci. Všechna čest,“ smekal Jiří Holubec podruhé svou těžkou čepici před Tomášem Žídkem a jeho sehraným týmem.

A tak skončila pohádka o českém bronzovém úspěchu. A to měla ten den přijít ještě druhá kapitola…

Hezké to bylo, moc hezké…

 

Karel Halberštádt

Foto: Petr Slavík

Fanshop

SP Biatlon 2018

Hamé superstřelec

Facebook