Michal Šlesingr o návratu k závodění: „Jsem ´rozbitej´ jako Bagdád!“

19. ledna, 2019

Po pěti týdnech léčení zlomeniny příčného výběžku druhého bederního obratle se Michal Šlesingr vrátil do závodního režimu 20. místem v IBU Cupu. Ve sprintu na 10 km český reprezentant v německém Arberu slušně zastřílel (1+0) a na trati dosáhl 31. běžeckého času. „Jaké to bylo? Hrozné, opravdu hrozné,“ hodnotil s odstupem mnoha hodin pětatřicetiletý rodák z Letohradu svůj výkon v dnešním sprintu.

„Během kariéry už jsem snad objel skoro všechny biatlonové tratě na světě, ale něco tak těžkého, jako je trať v Arberu, jsem dosud neviděl,“ kroutil nevěřícně hlavou. „Od střelnice je krpál jako v Kontiolahti, jenže tím kopec nekončí. Navazují na něj další a další stoupání. Dvě třetiny trati se prostě jede jenom vzhůru. Pak následuje příkrý sjezd ke střelnici s mnoha zatáčkami. Takže hlava, tělo a zejména nohy musí být stále ve střehu. Nikde ani vteřina odpočinku.“

Za střelecký výkon, kdy minul pouze jeden z deseti terčů, je rád. Ale po dlouhé závodní a tréninkové pauze ví, že nejlepším nemůže na trati stačit. „Jsem ´rozbitej´ jako Bagdád. Dokonce jsem po obědě úplně ´vytuhnul´, což se mi normálně nestává,“ popisoval v jakém se nachází fyzickém rozpoložení. Od ostré závodní premiéry nečekal zázraky. „Na druhou stranu to bylo mnohem těžší než moje očekávání. Jedna věc mně však přes všechnu tu bolest uspokojila. Záda vydržela zátěž bez problémů, a to je pozitivní.“

Zatím však neví, zdali z výhodné 20. pozice nastoupí i do nedělní stíhačky. „Nechám to až na ráno. Prostě až uvidím, v jakém stavu se vzbudím,“ podotýká. Současně dodává, že po dohodě s trenérem Zdeňkem Vítkem a sportovním ředitelem Ondřejem Rybářem se nezúčastní Světového poháru v Anterselvě. „Dnes jsem si také uvědomil, že moje výkonnost na Světový pohár ještě nestačí. Potřebuji najezdit ještě hodně kilometrů v závodním tempu, aby mi forma šla nahoru.“

Legenda českého biatlonu tak zůstane ještě v IBU Cupu. „Pojedu do Lenzerheide. Ve Švýcarsku si budu moci, myslím, zazávodit více než v Itálii. V Anterselvě bych se třeba vůbec nemusel klasifikovat do stíhačky…“

 

Tomáš Hermann
Foto: Jiří Novotný