Snad to nebyl výstřel do tmy, věří hrdinka z Pokljuky Markéta Davidová

06. prosince, 2018

Po dvou dosavadních závodech Světového poháru skončila Markéta Davidová v slzách. Zatímco v neděli oplakávala neúspěch ve smíšené štafetě, tak ve čtvrtek se jí do očí draly slzy štěstí. Vždyť poprvé v kariéře vystoupala ve Světovém poháru na stupně vítězů.

 

Hlavně zapomenout

Úvod Světového poháru v Pokljuce pro Markétu Davidovou nebyl zrovna růžový jako její zbraň. Právě s ní se ve smíšené štafetě dopustila dvou trestných kol a zhasila tak české šance na dobré umístění.

„Samozřejmě jsem z toho byla špatná, ale tým mě podpořil. Třeba Bimbo se mě přišel na pokoj zeptat, jestli jsem v pohodě. Nikdo mi ten nezdar nedával sežrat,“ těšilo Davidovou.

Na řadu přišel i rozhovor s koučem Egilem Gjellandem. „Egil mi říkal, ať na to zapomenu. Prostě se stalo. Připomínal mi, že v tréninku už střílím dobře a že je důležité jít do dalšího závodu s čistou hlavou.“

Modlení na trati zabralo

Po dobrém běžeckém výkonu ve smíšené štafetě nebylo překvapením, že to Markétě Davidové na trati opět odjíždělo. Sama ale po vytrvalostním závodě nevěřícně koukala, když se dozvěděla o čtvrtém nejrychlejším čase.

Pohled do statistik ukázal na perfektně rozvržené tempo. Talentovaná biatlonistka začala devátým časem v prvním kole, pak byla šestá, osmá, šestá a ještě jednou šestá.

Chtělo by se říct – ideálně zvolená taktika. „Já ale do závodu s žádnou taktikou nechodím. Prostě jedu, na co je. Jen jsem se modlila, abych to vydržela, protože se mi zdálo, že jsem první kolo trochu přepálila. Žádná vyložená krize nepřišla. Spíš to hodně bolelo v úsecích, kde už byl sníh hodně rozbředlý,“ komentovala svůj výkon na trati 21letá studentka Zemědělské univerzity v Praze.

Střelba jako na tréninku

Rychlý běh byl základ, ale bez kvalitní střelby by přišel vniveč. A málokdo by po smíšené štafetě čekal, že právě Davidová bude po třech položkách mezi bezchybnými biatlonistky.

Jak se jí to povedlo? „To nevím (smích). Snažila jsem se zkrátka dělat to, co na tréninku. Tam už to začíná vypadat dobře. Jsem ráda za to, jak to dnes vyšlo i v závodě.“

Chvíle pravdy přišla na závěrečné stojce. „Ve čtvrtém kole jsem se několikrát přistihla, že jsem myslela na to, jak by mohl závod dopadnout. A to je podle mě nejhorší, co může člověk udělat,“ přiznala Davidová, která chybovala až při 19. výstřelu. „Ten poslední jsem pak raději odložila. Víc jsem se prodýchala, protože jsem cítila, že jinak bych tu ránu strhla.“

Závod, který se nemusí tak často opakovat

Až do dnešního dne platilo, že čtyřpoložkové závody nepatří mezi ty, které by Davidová milovala. Dosud v nich odstřílela nejlíp za tři, a to v hromadném startu na olympijských hrách v Pchjongčchangu. Nyní přišel průlom.

„Jen doufám, že to nebyl výstřel do tmy a že to bude pokračovat. Jsem si ale vědoma toho, že střílet ve čtyřpoložkovém závodě za jedna je super a nemusí se to tak často opakovat,“ uvědomuje si Davidová.

Po premiérovém pódiu skončila usměvavá biatlonistka v obležení novinářů. „English?“ ptali se novináři. Davidová trochu nesměle kývla hlavou a šla do dalšího boje. „S angličtinou, zvlášť v takto vypjatých situacích, trochu bojuju a hledám slovíčka. Ale snad jsem jim něco řekla,“ uzavřela povídání biatlonistka, která už po dnešním dnu ví, jaké je to postavit se na stupně vítězů v závodě Světového poháru.

 

Karel Halberštádt

Foto: Petr Slavík