Změny musí přijít, ví trenér žen Egil Gjelland. Teď je z něj farmář na plný úvazek

19. dubna, 2019

Věděl, že to nebude jednoduché. Egil Gjelland má za sebou první sezónu v pozici kouče českých žen a jeho hodnocení je trochu rozpolcené. Potěšil ho obrovský vzestup Markéty Davidové, stejně jako další dílčí úspěchy. Ale také viděl běžecké trápení Veroniky Vítkové či stagnaci Evy Puskarčíkové.

Davidová jako nejlepší z Češek skončila v celkovém hodnocení Světového poháru 21., čtyřikrát vystoupala na stupně vítězů. Naproti tomu Vítková si pohoršila z 8. místa na 30. V týmových statistikách se Češkám poměrně vedlo, v Poháru národů si polepšily z 10. příčky na 8., ve štafetách byly dokonce 7. A v Oberhofu se radovaly z bronzu.

Norský trenér v českých službách v rozhovoru hodnotí uplynulou zimu a zamýšlí se nad přípravou na tu další. Také popisuje, jak vypadá jeho denní rutina na farmě, o kterou se spolu se svou manželkou stará.

Od konce sezóny uběhl měsíc. Jak ji takhle s odstupem hodnotíte?

„Něco bylo dobré, něco ne. Udělali jsme nějaké změny, také bylo potřeba holky pořádně poznat. Jak pracují, jak reagují na trénink. To bylo v této sezóně hlavní. V tuto chvíli už se díváme dopředu.“

Mezi ty pozitivnější věci patřila střelba, čtyři z pěti holek si v ní vylepšila svá maxima. To asi nebude náhoda…

„Na střelbu jsme se hodně soustředili. Byl jsem u holek prvním rokem, takže jsem nevěděl, jak vypadal jejich trénink dřív. Každopádně jsme se u každé snažili zapracovat drobné změny, které je měly posunout.“

Na střelnici si skvěle vedla loňská jednička Veronika Vítková, ale na trati se povětšinu sezóny trápila. Čím si to vysvětlujete?

„Je to tak, Veronika byla ve střelbě velmi silná. I pro mě je hodně těžko vysvětlitelné, proč to nebylo tak dobré i na trati. Možná jsou tím důvodem právě změny v přípravě. Je důležité, abychom tohle v budoucnu podchytili.“

Může to být tak, že mladší biatlonistky prostě lépe reagují na větší změny? Jakou bylo třeba přiblížení se norskému způsobu přípravy, který je založený na delších trénincích v nižších intenzitách?

„Tohle se velmi těžko hodnotí. Roli hraje spousta maličkostí, které rozhodují o tom, jestli se věci posunou tím správným směrem. Ale ano, může to být tak, že mladší biatlonistky na změny v tréninku navyknou trochu rychleji a lépe.“

Zřejmě na to tedy budete v nadcházející přípravě reagovat?

„Ano, změny jsou nevyhnutelné. Víme o slabších místech, na které se v přípravě zaměříme. Myslím, že to teď bude o to jednodušší, že už holky znám a vím, jak v tréninku pracují. Můžu se jim věnovat víc po individuální stránce a uzpůsobit trénink tak, aby jim co nejvíc vyhovoval.“

V Norsku jste vedl spoustu velmi talentovaných biatlonistek, třeba Toru Bergerovou nebo Tiril Eckhoffovou. Jak si ve srovnání s nimi vede Markéta Davidová?

„Je stejná jako další biatlonistky. Myslím jako další skvělé biatlonistky. (smích) Má v sobě všechno pro to, aby byla velmi úspěšná, a také přesně ví, co má dělat. Ale i u dalších holek vidím velký potenciál. Je to o malých detailech, chybách, na kterých musíme neustále pracovat.“

Stíhal jste během uplynulé sezóny sledovat i výsledky českých juniorek a dorostenek? Na Mistrovství světa juniorů i v IBU Cupu si vedly poměrně dobře.

„V první řadě jsem se soustředil na Světový pohár, ale samozřejmě jsem po očku sledoval i další dívky. Myslím, že máme talentované biatlonistky, ale jsou pořád velmi mladé. Ještě potřebují trochu času, aby se mohly pohybovat na nejvyšší úrovni.“

Angažmá u českého týmu je Vaší první zahraniční štací. Co jste se za ten rok naučil?

„Poznal jsem, že když trénujete v jiném jazyce, tak je těžší vysvětlit naprosto přesně, co chcete. A detaily jsou v biatlonu důležité. Komunikace vůbec je moc důležitá. “

Během tréninků jsem zachytil, že používáte i česká slovíčka. Jedna, dva, doleva, doprava…

„Nějaká slovíčka se naučíte, ale je velice těžké naučit se jazyk. Čeština je navíc úplně jiná než norština nebo angličtina. Když pracujete jako trenér, tak se musíte soustředit na důležité věci a naprosto přesně je formulovat. Není prostor pro experimenty. Myslím, že se v češtině zlepším, ale potřebuju víc času.“

Jak dlouhé volno od Vás české biatlonistky dostaly?

„Plán je takový, že v dubnu mají volno, můžou dělat, co budou chtít. Samozřejmě je potřeba, aby i tak občas nějakou tréninkovou aktivitu zařadily. Příprava jim naplno začne 1. května.“

Předpokládám, že Vy sám teď máte spoustu práce na své farmě. Jak vypadá Vaše denní rutina?

„Je to práce od brzkého rána do pozdního večera. (smích) Dnes jsem třeba na pole rozvezl hodně kravinců. Práce na farmě mě teď hodně zaměstnává, ale samozřejmě už musím myslet i na plánování příští sezóny.“

Takže na nějakou dovolenou asi nezbyde čas?

„Možná v létě na týden někam vyrazíme, ale není na to úplně čas. Dovolenou si můžu udělat, až budu starý. (smích)“

 

Karel Halberštádt

Foto: Petr Slavík