Lucie Charvátová se zúčastnila Mistrovství světa v orientačním biatlonu v Jilemnici. Jak si vedla?

02. listopadu, 2021

Na chvíli odložila kolečkové lyže a hůlky, místo nich vzala do ruky mapu a buzolu. Lucie Charvátová se minulý týden zúčastnila mistrovství světa v orientačním běhu, které se uskutečnilo v její domácí Jilemnici. A neztratila se.

Co to je orientační biatlon?

Věděli jste, že existuje něco jako orientační biatlon? Tenhle sport už má docela slušnou tradici. Vznikl v devadesátých letech ve Švédsku a právě v severských zemích má největší základnu. Úspěšné je v orientačním biatlonu i Česko, které minulý týden hostilo světový šampionát. Konkrétně se závodilo v jilemnickém areálu Hraběnka.

Jak už název tohoto sportu napovídá, jde o propojení orientačního běhu a biatlonu. Nejprve se běží, pak střílí, pak zase běží, střílí a běží do cíle. Jednotlivé disciplíny mají svá specifika, která si vysvětlíme níže.

Přihlásil ji táta

Lucie Charvátová věděla, že se v její domovské Jilemnici bude konat světový šampionát v orientačním biatlonu. „Před dvěma měsíci se mě ptal táta, jestli si může půjčit flintu. Že by chtěl závodit. Za mlada běhal orienťák na slušné úrovni a ještě lepší byl v tom lyžařském. I já jsem ho za mládí běhala. Ne nějak výborně, ale neztratím se,“ líčí Lucka.

Po tom, co se v říjnu vrátila ze soustředění v Anterselvě, ji táta překvapil: Na šampionát přihlásil ji. „Říkala jsem si: Dobře, stejně bych nemohla jít na trénink, protože bude střelnice zavřená. Egil mi účast dovolil, hodilo se to do tréninkového plánu.“

Sportovkyně z Vrchlabí nikdy orientační biatlon nezkoušela a teď měla rovnou závodit na mistrovství světa. „Dělala jsem si srandu, že absolvuju už čtvrté mistrovství světa v různých disciplínách. Po biatlonu, běhu na lyžích a lyžařském orientačním běhu.“

Sprint: Skoro jako biatlon

Šampionát začínal pátečním sprintem. Ženy běžely na 3,1 km. Střílely jednou vleže a vestoje, po chybě následovalo trestné kolo. „Byl to závod nejvíc podobný biatlon,“ přibližuje Lucka.

Vedla si poměrně slušně. Trať s 18 kontrolami proběhla za 31 a půl minuty a skončila na 10. místě z 20 startujících. „Sprint probíhal v blízkosti střelnice, kde to docela znám. To mi trošku pomohlo v orientaci. Mapa ale byla v malém měřítku 1:4000 a trvalo mi, než jsem se s tím srovnala.“

Se střelbou 1+3 nebyla česká reprezentantka tak spokojená. „I když na tréninku běháme a pak střílíme, tak mi to nejde moc dobře. Při běhu nepoužíváte ruce tolik jako při lyžování. Když zastavíte, tak se vám celé tělo rozproudí a rozchvěje se. Střelba je v tom trošku jiná než na kolečkových lyžích.“

Klasika: Něco jako survivor

V sobotu se závodilo v disciplíně zvané klasika. Trať pro ženy měřila 9,3 km. První část (2,5 km) tvořila takzvaná lokace. Závodník dostane mapu, kde je vyznačeno pouze místo startu. Běží terénem po trati, která je vytyčena fáborky, jednotlivé kontroly musí sám do mapy zaznamenávat. Pět kontrol je obvykle umístěno přímo v trati, dalších pět se pozoruje z dálky.

Tenhle závod Lucii Charvátovou pořádně prověřil. „Dostaly jsme mapu ve formátu A5. Kontroly byly hodně těžké, nešlo se ani trošku po cestě. Měla jsem problém se orientovat.“ 

Za každý milimetr, o který se při vyznačení kontrol závodníci odchýlí, dostávají minutovou přirážku. Česká biatlonistka ke svému času připočetla 36 minut. „Měla jsem odchylku 3,6 centimetru, což není tak moc. Navíc jsem přeskočila jednu kontrolu, takže jsem pak roztočila mapu a někam ten zbývající špendlík zabodla,“ směje se Lucka.

Jak závod pokračoval? „Po půlhodině této srandy jsem dostala normální mapu a začal normální orienťák, který trval přes hodinu. Na střelnici jsem doběhla skoro po dvou hodinách. Byla jsem hotová, i když jsem nedělala velké mapové chyby. Na svůj výkon jsem hrdá.“

Tentokrát se střílelo 10 ran vleže, pak následovala krátká orientační vložka, 10 ran vestoje a běh do cíle. Za chybu se přičítaly rovnou dvě trestné minuty. Lucka minula vleže tři terče, vestoje dalších pět.

V cíli padla vyčerpáním. Po 52 trestných minutách jí patřila 19. příčka z 20 startujících. „Přišlo mi, jako bych dokončila nějaký survivor. Ale startovala jsem jako první a doběhla do cíle jako první. Nebyl to takový průser, jak by se podle toho výsledku mohlo zdát,“ dodává Lucka.

Výsledky všech závodů najdete tady

Co má společného orientační běh a biatlon?

Podle Lucie Charvátové toho má orientační běh s biatlonem společného dost. Vypíchne dvě věci:

1) „Nemůžete běžet úplně naplno, protože si jinak odepíšete mozek. Já už jsem právě po nějaké hodině a tři čtvrtě cítila, že mi to nepřemýšlí a začínám dělat hloupé chyby.

2) „Když najdete kontrolu a už k ní dobíháte, tak máte takový blažený pocit, jako když vám padá terč.“

Snad si Lucka onen blažený pocit bude užívat i v zimě.

Karel Halberštádt
Foto: Petr Slavík, Lucie Charvátová, Klub biatlonu Jilemnice