Síň slávy

Božena, Kubíčková, Ján Húska, Tereza Hlavsová (in memoriam), Jana Krkošková (in memoriam)

BOŽENA KUBÍČKOVÁ
Devadesátiletá máma letohradského biatlonu. Sama kdysi závodila na celostátní úrovní v běhu na lyžích a biatlonu. Dlouholetá trenérka, dětem se věnovala až do svých 85 let! Sportovním základům učila i olympioniky Romana Dostála, Daniela Krčmáře, Ondřeje Valentu, Helenu Černohorskou-Garabíkovou, Michala Šlesingra, Ondřeje Moravce, Kláru Moravcovou… a stovky dalších, z nichž nevyrostli olympionici, ale – díky jejímu vzoru – slušní lidé. Mnozí stále biatlonu pomáhají jako rozhodčí, pořadatelé, dobrovolníci či jako doprovod svých dětí nebo vnoučat. Boženka dodnes biatlonové závody navštěvuje a kriticky hodnotí.

JÁN HÚSKA
Československý reprezentant. Patřil do generace sportovců, která svým nadšením a zaujetím byla vzory pro další biatlonovou generaci. Člen čtvrté štafety z MSJ 1969 a 12. se štafetou na olympijských hrách 1972 v Sapporu. V 70. a 80. letech reprezentační trenér mužů a juniorů. Jeho svěřenci Josef Skalník, Milan Janoušek a Zdeněk Hák dosáhli roku 1979 na štafetový bronz při MSJ v německém Ruhpoldingu. Později trénoval mládež v Jablonci nad Nisou, kde mu rukama prošla řada skvělých závodníků, například dlouholetý reprezentant Petr Garabík. Rodák z obce Važec v Tatrách se podílel na založení Klubu biatlonových veteránů (2004).

TEREZA HLAVSOVÁ
V letohradském klubu biatlonu vyrůstala společně s Michalem Šlesingrem a Ondřejem Moravcem. V roce 2003 se v polském Koscielsku stala dorosteneckou mistryní světa ve vytrvalostním závodě. Přemýšlela, že po maturitě by odešla buď do SKP Jablonec nebo studovat do Spojených států. Všechny sny jí však překazila tragická dopravní nehoda 18. 2. 2006. Její stín dolehl i na českou olympijskou výpravu v Turíně. Její úsměv a optimismus všem stále schází.

JANA KRKOŠKOVÁ
Dívka z Blanska byla velkým talentem československého biatlonu jak v jeho zimní, tak i letní verzi. Byla mistryní Československa v kategorii juniorek a následně druhá mezi ženami. Závodila na úrovni nastupující generace tehdejších reprezentantek Jiřiny Adamíčkové-Pelcové nebo Petry Noskové-Červenkové. Osudným se jí stal 27. červen 1990, kdy byla v areálu pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně zavražděna. Bylo jí 19 let.

Stanislav Řezáč

Reprezentant a dlouholetý reprezentační trenér u mužů i žen. Rukama mu prošli takové legendy českého biatlonu jako Jan Matouš, Tomáš Kos, Jiří Holubec nebo Ivan Masařík. O vrchol jeho trenérské kariéry se postarala štafeta žen na světovém šampionátu v bulharském Borovci 1993, kde sestava Jana Kulhavá, Jiřina Adamíčková, Iveta Knížková a Eva Háková vybojovala titul mistryň světa. Jednalo se tehdy o vůbec první světový titul pro samostatnou Českou republiku!

Trenérská kariéra Stanislava Řezáče pak úspěšně pokračovala u juniorské reprezentace, v roce 2005 se podílel na juniorském titulu mistra světa Petra Hradeckého, a poté u mládeže domovského klubu SKP Kornspitz v Jablonci nad Nisou. Jeho syn Stanislav mladší je úspěšných dálkovým běžcem.

ANTONÍN KŘÍŽ

Do síně slávy byl roku 2017 uveden pan Antonín Kříž, který v roce 1973 společně s Miroslavem Sovišem a Josefem Malinským skončili třetí ve štafetě na MSJ a v následujícím roce se stal juniorským mistrem světa v závodě na 10 km. Získal tak první velkou medaili pro malorážný biatlon. S velkorážnou puškou závodil na ZOH 1976 v Innsbrucku, kde skončil 17. v závodě na 20km. Na Mistrovství světa v Hochfilzenu se v roce 1978 probojoval do první desítky ve vytrvalostním závodě, když skončil devátý.

LADISLAV ŽIŽKA, PAVEL PLOC, STANISLAV FAJSTAVR A VLADIMÍR JEŘÁBEK

Do síně slávy byla roku 2016 uvedena štafeta mužů, která na MS v roce 1969 v polském středisku Zakopané obsadila čtvrté místo. Štafeta jela ve složení Ladislav Žižka, Pavel Ploc, Stanislav Fajstavr a Vladimír Jeřábek. Bohužel pánové Stanislav Fajstavr a Vladimír Jeřábek se uvedení do síně slávy nedožili… Tento výsledek nebyl do roku 2016 překonán.

Pavel Ploc a Ladislav Žižka byli také jedinými biatlonisty, kteří nás poprvé reprezentovali na X. ZOH 1968 v Grenoblu. Dokonce již předtím, roku 1965 společně s Ladislavem Mundilem, Egonem Hofmanem a Josefem Krupkou reprezentovali poprvé Československo na velkorážném MS v norském Elverumu.

JAN MATOUŠ

Bronzový ze světového šampionátu v Lake Placid v roce 1987. Ve vytrvalostním závodě na 20 km dokázal vybojovat vůbec první “velkou” biatlonovou medaili z mistrovství světa pro Československo. V témže roce obsadil i celkové třetí místo v klasifikaci Světového poháru! Je také držitel stříbra ze závodu hlídek roku 1990. Trojnásobný olympionik, dlouholetý viceprezident Českého svazu biatlonu a šéf klubu SKP Kornspitz Jablonec.

VÁCLAV FIŘTÍK

Prezident Českého svazu biatlonu (1993–2014) a viceprezident Mezinárodní biatlonové unie (2011-2014). V roce 1993 stál Václav Fiřtík u zrodu samostatného českého biatlonu a následně i u jeho vzestupu v posledním desetiletí. Od roku 1993 měl zásadní vliv na chod českého biatlonu, který dokázal z podceňovaného „svazarmovského“ odvětví přivést až mezi nejsledovanější české sporty současnosti. Do České republiky dokázal se svými spolupracovníky přivést Kongres Mezinárodní biatlonové unie a následně i úspěšný světový šampionát v roce 2013, který se uskutečnil v Novém Městě na Moravě. Václav Fiřtík vždy dbal na rozvoj členské základny, mládežnický biatlon a jeho podporu. „Bylo by krátkozraké zaměřit se jen nastávající generaci vrcholových sportovců. Musíme získat více prostředků na mládež a jejich trenéry,“ připomínal. Zemřel náhle na jaře 2014.

ZDENĚK KAŠPER

PhDr. Zdeněk Kašper zakladatel moderního biatlonu tak jak jej známe v dnešní podobě, tedy s malorážnou zbraní. Průkopník světového ženského biatlonu. Dlouholetý činovník UIPMB (Mezinárodní federace moderního pětiboje a biatlonu) a držitel prestižního ocenění “Biathlon Award” – biatlonový Oskar.

ZLATÁ ŠTAFETA Z MISTROVSTVÍ SVĚTA 1993

První titul mistrů světa pro samostatnou Českou reubliku dokázala vybojovat právě naše biatlonová štafeta. Na Mistrovství světa v bulharském Borovtzi v roce 1993 vystoupala nejvýše štafeta biatlonistek: I.Knížková-Roubíčková, J.Kulhavá-Vápeníková, J.Adamičková-Pelcová, E.Burešová-Háková.