Mezinárodní biatlonové soutěže probíhají na několika úrovních:

Olympijské hry
Biatlon je od roku 1960 zimním olympijským sportem. Je potěšitelné, že díky neustále vzrůstající popularitě biatlonu je postupně rozšiřován i počet disciplín, které jsou zařazeny do programu Olympijských her. Na uplynulých ZOH v Turíně se závodilo v 5ti disciplínách (rychlostní závod, stíhací závod, vytrvalostní závod, závod s hromadným startem a štafety) v kategoriích mužů a žen.

Mistrovství světa
Probíhá každoročně. V roce Olympijských her se uskuteční MS pro discipliny, které nebyly zařazeny do programu ZOH. Muži a ženy závodí kromě běžných 5ti disciplin (viz OH) ještě navíc v závodě smíšených štafet, kde startují  ve společné smíšené štafetě 2 ženy a 2 muži.

Mistrovství světa juniorů a dorostu
Koná se každoročně pro kategorie juniorů, juniorek, dorostenců a dorostenek. Závodí se ve 4 disciplinách: rychlostní závod, stíhací závod, vytrvalostní závod a štafety. Dívčí kategorie ve štafetách absolvují závod ve složení 3 sportovkyň.

Světový pohár
Seriál devíti závodů s velmi náročným programem čítajícím 26 individuálních závodů a 5 štafet. Soutěže na mistrovství světa resp. na zimních olympijských hrách se započítávají do celkového bodování Světového poháru. Světový pohár se vyhlašuje ve všech individuálních závodech jednotlivých disciplín – vytrvalostním, rychlostním, stíhacím a s hromadným startem, a ve štafetových závodech. Za vítězství je udělován „malý“ pohár. Součtem všech započítaných bodů z  jednotlivých disciplin vzniká pořadí v celkovém hodnocení „velkého“ Světového poháru.
Mezinárodní federace biatlonu vyhlašuje dále soutěže pro muže a ženy.o Pohár národů, do kterého bodují 3 nejlépe umístnění závodníci dané země v každém vytrvalostním a rychlostním závodě a současně se započítávají výsledky štafety. Umístění týmu v Poháru národů má vliv na počet závodníků tohoto týmu, kteří mají právo startu v závodech Světovém poháru v následující sezóně.

Mistrovství Evropy a Mistrovství Evropy juniorů
Probíhá každoročně pro kategorie mužů, žen, juniorů a juniorek.
Závodí se ve 4  disciplinách: rychlostní závod, stíhací závod, vytrvalostní závod a štafety.
Od roku 2009 by se měly soutěže ME uskutečnit pro věkové kategorie 22 – 26 let.

Evropský pohár
Seriál osmi závodů také s velmi náročným programem čítajícím 16 individuálních závodů a 2 štafety. Obdobně jako ve Světovém poháru se i zde v individuálních kategoriích vyhlašují vítězové Evropského poháru. Do hodnocení EP se počítá i ME. Od sezóny 2007/2008 by mělo dojít k celkové úpravě a i přejmenování poháru.

EYOF
Evropský olympijský festival mládeže je pořádán pod hlavičkou Evropského olympijského výboru každý lichý rok. Biatlon, stejně jako na olympijských hrách, je zařazen do programu EYOF a naši sportovci se pravidelně zúčastňují za spolupráce s Českým olympijským výborem. Závodí se v kategorii dorostu dívek i chlapců do 18 let, štafeta je smíšená.

Mezinárodní soutěže v letním biatlonu:

Letní biatlon na mezinárodní úrovni byl v průběhu svého vývoje zastřešován několika organizacemi, pod nimiž měl i různou strukturu mezinárodních soutěží. V samotné novodobé historii po roce 1990 sváděly souboj o vedení nad soutěžemi letního biatlonu Mezinárodní federace střeleckého krosu – ISCF (samostatně vzniklá instituce pro soutěže LB) a Mezinárodní unie biatlonu – IBU.

ISCF pořádala soutěže na úrovni Evropy, mezi které patřil Evropský pohár a mistrovství Evropy. Postupný vliv konkurenční IBU zesílel po uspořádání I. Mistrovství světa v letním biatlonu v roce 1996. V průběhu několika let dominance IBU postupně rostla, a také díky neživotaschopnosti ISCF, převzala záštitu nad všemi mezinárodními soutěžemi v letním biatlonu. Velkou roli při vývoji mezinárodní scény letního biatlonu sehrává i Český svaz biatlonu.
Mezinárodní soutěže v letním biatlonu jsou dnes již pořádány výhradně pod IBU a mají následující strukturu:

Mistrovství světa
Je nejvýznamnější soutěží letního biatlonu. Mistrovství světa se koná každoročně pro kategorie seniorské i juniorské. Pravidelně se jej účastní přibližně 20 států. První MS se uskutečnilo v roce 1996 v rakouském Hochfilzenu. Od roku 1996 do roku 2005 byly na programu pouze disciplíny v krosu (rychlostní závod, stíhací závod, štafety – postupně byly upraveny na smíšené štafety, ve kterých nastupují 2 ženy a 2 muži; následně byl rozšířen program i o závod s hromadným startem). Trend rozvoje letního biatlonu dokládá i skutečnost, že od roku 2006 byly na program mistrovství světa zařazeny také disciplíny na kolečkových lyžích (rychlostní a stíhací závod). Historicky první mistrovství světa v biatlonu na kolečkových lyžích se uskutečnilo v ruské Ufě v roce 2006. Zde se nám podařilo díky druhému místu Ondřeje Moravce a třetímu místu Lenky Faltusové – oba ve sprintu, zapsat do medailové historie první významné soutěže v této disciplíně. I v krosových disciplínách ovšem patříme k zemím, které stávají na stupních vítězů. První titul mistra světa v individuálním závodě mužů získal v roce 2004 Zdeněk Vítek (a hned ve dvou disciplínách). V závodě štafet triumfovalo naše kvarteto (Šlesingr, Moravec, Tomeš a Soukup) ve finském Muioniu v roce 2005. Ovšem i další a juniorské medaile byly ziskem mnoha našich reprezentantů. Mezi nejúspěšnější české sportovce na mistrovství světa můžeme jmenovat již výše zmíněné: Zdeňka Vítka, Michala Šlesingra, Ondřeje Moravce, Jaroslava Soukupa, a dále Miroslava Tomeše, Petra Hradeckého, Pavlu Matyášovou, Zdenku Vejnarovou, Lenku Faltusovou, Barboru Tomešovou a další)

Přehled MS od r. 1996:
1996 – Hochfilzen/AUT
1997 – Krakov/POL
1998 – Osrblie/SVK
1999 – Minsk/BLR
2000 – Khanty-Masijsk/RUS
2001 – Duszniky/POL
2002 – Jablonec n. N./CZE
2003 – Forni Avoltri/ITA
2004 – Osrblie/SVK
2005 – Muonio/FIN%