Krčmáře a spol. čeká drsných 47 dní mimo domov. Moravec se vrátí na skok za rodinou

11. listopadu, 2020

Čeští biatlonisté si spočítali: Odjíždíme na sedminu roku pryč. Většina týmu totiž po soustředění v Idre zamíří rovnou do Kontiolahti a domů se dostane až na Vánoce. Mezi těmi, kteří stráví 47 dní mimo domov, je Michal Krčmář. Jeho velký kamarád Ondřej Moravec naopak podnikne cestu za rodinou a zpět.

Moravec: Biatlon na chvíli vytěsním

Kdyby podobnou situaci Ondřej Moravec řešil před deseti lety, zůstal by na severu. „Teď na to nahlížím trochu jinak. Tím neříkám, že sport řadím na druhou kolej nebo že bych se mu nesnažil dát maximum,“ ujišťuje šestatřicetiletý biatlonista z Letohradu. Právě tam žije s manželkou a dvěma dětmi. „Když to řeknu ošklivě, tak manželka je na mou nepřítomnost zvyklá,“ usmívá se Moravec. „Ale děti to berou hůř. Když jsem odjížděl a vezli mě na letiště, tak dcera najednou začala brečet. Není to pro nikoho lehké.“

Jsou tu i další pozitiva. „Hlava si trochu odpočine. Můžu biatlon na chvíli vytěsnit a po návratu se na něj o to víc soustředit.“

Ti reprezentanti, kteří se rozhodli pro návrat do Česka, odcestují ze soustředění 20. listopadu. Na první závody Světového poháru do finského Kontiolahti odletí 24. listopadu večer. Kromě Moravce se to týká Markéty Davidové, Jakuba Štvrteckého a Adama Václavíka.

„Čtyři dny jsou podle mě celkem dlouhá doba na to, abych dokázal zrelaxovat. Navíc tréninky po soustředění nebudou tak náročné,“ myslí si Moravec.

Zároveň si uvědomuje, že jeho volba má i minusy. „Z jedné cesty budou dvě cesty. V mém věku to stojí energii. Když si vezmu cestu sem, tak se z ní tělo dva dny srovnávalo. A to ani nebyla extra dlouhá. Letěli jsme z Prahy do Osla a pak asi čtyři hodiny jeli autem, což je nic.“

A pak je tu koronavirus a možné riziko nákazy, byť členové týmu dodržují přísná opatření. „Nebýt doma dva měsíce mi přijde jako strašně dlouhá doba a kvůli tomu to riziko podstoupím. Jsem toho názoru, že když člověk o něčem přehnaně přemýšlí a bojí se toho, tak se to stane. Takže to nechávám plynout a věřím, že to dopadne dobře. Cesta domů má rizika, ale u mě převažují pozitiva,“ dodává Ondřej Moravec.

Krčmář: Týdny budou rychle utíkat

Naopak Michal Krčmář je mezi těmi, kteří stráví skoro 7 týdnů v kuse mimo domov. Má pro to dva důvody. „Když bych jel domů, tak bych byl stejně zavřený v bytě. Tím, jaká je u nás situace, tak nechci riskovat kontakt s rodinou. Takto ušetřím jednu cestu domů, což je pro tělo fajn,“ uvádí devětadvacetiletý biatlonista první důvod.

„Druhý důvod je ten, že tím ovlivňuji svou přítelkyni,“ uvědomuje si Krčmář. „Pět dní před mým příjezdem by měla být v izolaci a úplně nejlepší by bylo, kdyby šla i na test, abychom měli jistotu. Ale i ona potřebuje pracovat a pohybovat se mezi lidmi.“

Čeští biatlonisté na sever odletěli ve středu 4. listopadu, 5 dní před odletem už navíc zůstali v izolaci. Domů se vrátí pravděpodobně 20. prosince večer, hned po posledních předvánočních závodech. Z rakouského Hochfilzenu to naštěstí není daleko.

„Je to drsné, nějakých 47 dní pryč,“ uznává Krčmář. „Ale není to poprvé, za ty roky už jsem si to párkrát vyzkoušel. Nejsem ten typ, který by z toho byl zničený. Týdny a závody už pak jdou rychle za sebou.“

„Nebudeme pořád na jednom místě,“ nachází rodák z Vrchlabí další pozitivní bod. Pobyt mimo domov se rovnoměrně rozdělí mezi Idre, Kontiolahti a Hochfilzen. „Navíc v dnešní době, kdy existují videohovory, můžu být v kontaktu s domovem, kdy budu chtít. Akorát tam nebudu fyzicky.“

Krčmář už má zkušenosti s podobně dlouhým odloučením. „Myslím, že před sezónou 2016/17 jsme zůstávali s Gabčou na severu sami s dvěma trenéry. Navíc teď ani nejsme ve Finsku, v tom Vuokatti, kde byla furt tma. V Idre i vyjde sluníčko, je tu hezky.“

A jak by se rozhodl, pokud by by ve světě neřádil koronavirus? „To bych se asi vrátil domů. Načerpal bych energii, potkal bych se s blízkými a odreagoval se. Teď pro mě cesta domů ztrácí význam,“ uzavírá Michal Krčmář.

Karel Halberštádt
Foto: Jiří V. Novotný