Jaký přístup se Michalu Krčmářovi vyplácí?

20. ledna, 2017

Stejně jako v životě, ani v biatlonu „kdyby“ neplatí. Kdyby totiž Michal Krčmář, průběžně 11. muž klasifikace Světového poháru, zastřílel v dnešním vytrvalostním závodě bezchybně, mohl být druhý. Kdyby…

Michale, ta jedna rána mimo terč byla otázkou jednoho, dvou milimetrů. Mrzí Tě to?
„Snažil jsem se mít každou ránu pod kontrolou. Takže věřím tomu, že to žádný kus nebyl. Ale ve finále to nic nemění, ta rána nespadla a jestli je 5 centimetrů nebo jeden milimetr je jedno. Se svým, výkonem i výsledkem jsem spokojený a jedu dál.“

Co jiného Ti závod ukázal? Máš radost z toho, že nedlouho před mistrovstvím světa se Tě drží dobrá forma?
„Do šampionátu přece jenom ještě pár týdnu zbývá. Máme soustředění. Čeká nás ještě hodně tvrdé práce a pak ladění formy. Což ale bude dělat každý a každý přijede do Hochfilzenu stoprocentně připravený. Budou to úplně jiné závody. Ale takovým uklidněním do závěrečné přípravy ty výsledky rozhodně budou.“

Jak důležitá je pro Tvoji mysl skutečnost, že jsi teď dokázala navázat na třetí místo z Ruhpoldingu?
„To byl můj úkol. Nechtěl jsem to po svém velkém úspěchu hned totálně zazdít. Naopak, chtěl jsem na to navázat dalším kvalitním výkonem. Potřeboval jsem si sám sobě dokázat, že s tím umím pracovat. Jsem opravdu moc spokojený, že se to povedlo. Přesně tohle mně pak posouvá sebedůvěru o pořádný kus nahoru.“

Co se Ti honilo hlavou, když jsi přijel na závěrečnou položku a na kontě jsi měl tři nuly?
„Na trati jsem se sám se sebou hodně pral. Začínalo mi trochu docházet, a tak jsem si hodně hlídal tempo, abych se nedostal do stavu, kdy mi totálně dojde. Ono to tady v té vysoké nadmořské výšce zase není takový problém… Ve finále mi můj fyzický stav pomohl v tom, že jsem na ty tři nuly vůbec nemyslel.“

Sám o sobě tvrdíš, že jsi mužem kontaktních závodů. Ale na dvacítku jsi skončil pátý na mistrovství světa a dnes jsi doběhl osmý. Je to tedy disciplína, která Ti také sedí?
„Chci se dobře popasovat s každým závodem, do kterého nastoupím. Ale kontaktní disciplíny mě jednoduše víc baví. Jsou to závody, na které se těším, užívám si je a jsou pro mě tak trochu za odměnu.“

Takže i přes únavu se teď už se těšíš na štafety i nedělní hromadný start?
„Užívám si tady to krásné počasí, které přidává na atmosféře a pomáhá dobíjet baterky. To je vlastně také odměna závodit v takové úžasné scenérii, přestože třeba ty bezprostřední pocity na trati tomu neodpovídají. Hodně to tady bolí.“

Při závodu s hromadným startem budeš mít nejnižší startovní číslo, jaké jsi kdy měl. Co tomu říkáš?
„Z pohledu samotného závodu to nehraje velkou roli, protože vše protřídí zejména první ležka. Ale samozřejmě pořadí ve Světovém poháru sleduji a je to určitě dobrá motivace.“

Tvůj další cíl je tedy elitní desítka Světového poháru?
„To pořadí přede mnou už je trochu odskočené. Prostě musím stále zajíždět kvalitní výsledky. Podstatné je, jít za svým cílem závod od závodu, protože vždy se začíná od nuly. Takhle k tomu přistupuji od začátku sezony a zatím se mi to vyplácí.”

 

Tomáš Hermann