Muži dnes startují do střelecké loterie na 20 km. Co Češi?  

12. března, 2015

O vytrvalostním závodě se říká, že je závodem střeleckým. Za každou chybu se totiž platí jednou minutou navíc. Důležitá proto není tolik rychlost střelby, jako v jiných disciplínách, ale především koncentrace a bezchybný výkon. A to čeští biatlonisté zvládají, proto se nejen současné generaci, ale i jejím předchůdcům v této disciplíně daří. Vždyť máme dva mistry světa Kateřinu Holubcovou – Jakešovou a Romana Dostála, máme bronzové medailisty z MS Michala Šlesingra a Jaroslava Soukupu a čerstvě i stříbro zásluhou Gabriely Soukalové.

 

Tréninkový typ?
Čeští biatlonisté budou mít, věřme velkou naději na úspěch i dnes. „Hodně bude záležet na štěstí, na tom zdali bude či nebude na střelnici foukat, nebo jak moc. Úplný klid asi nebude, protože ten jsem tu ještě nezažil. Ale pravdou je, že se mi na tréninku dařilo,“ říká Michal Šlesingr, jehož bronzu z 20 kilometrového závodu v Anterselvě je letos osm let. „I když já jsem možná spíš ten tréninkový typ,“ vtipkuje zkušený reprezentant. „Protože na tréninku mi nuly padají a pak při závodě občas nějakou tu chybku přece jen udělám. Tak si počkejme, jak moc se dokážu přiblížit tréninku.“

 

Čtyři nuly?
To bronz Jaroslava Soukupa z Ruhpoldingu 2012 je proti tomu „vousatému“ Šlesingrovu ještě v pubertě. „Jak na něho vzpomínám?  Teď už ani ne, protože všechno bylo jinak. Bylo tam jiné počasí, jiné tratě, jiné podmínky.“ Sám si uvědomuje, že letos není v takové formě, jako před třemi lety. „Ve střelbě jsem si věřil a v běhu jsem byl silnější.“ Jak tedy vede cesta k úspěchu? „Jedině přes čtyři nuly a navíc by mi to vážně muselo sednout běžecky. A to letos zatím mým představám vůbec neodpovídá. Uvidíme.“

 

Kolik favoritů?  
Vzhledem k významnějšímu vlivu střelby na celkový výsledek vytrvalostního závodu se okruh adeptů na případný úspěch významně rozšiřuje. „Tento závod svým způsobem trochu nahrává lepším střelcům, kteří nemají až tak dobrý běh. Těch dvacet kilometrů je těžkých a my máme v sezoně závodů už tolik, že čím víc by těch dvacítek bylo, tím hůř by to sportovec asi snášel. Ale na druhou stranu je to takový původní biatlon. Jak se náš sport vyvíjí, přišly i nové disciplíny a nějaké jiné trochu ustupují. Ale tenhle dlouhý závod se drží, i když se jede za sezonu třeba jen třikrát,“ přibližuje svoje vnímání vytrvalostního závodu Michal Šlesingr.

 

Co střelnice?
K ambicím svých svěřenců pak doplňuje šéftrenér týmu Ondřej Rybář následující. „Cílem je co nejlépe závodit. Michal byl v neděli kousek za medailí. Teď tu je další závod, který začíná opět od nuly. Člověk může skončit hodně vysoko, stejně tak v hloubi poražených. Hlásí však slušné počasí. Uvidíme, co to udělá na střelnici a se závodníky. Michal by mohl jít na start v klidu, protože má jistou účast v závodě s hromadným startem.“

 

Hra vabank?
Dvakrát v elitní desítce skončil Ondřej Moravec. „Je to trochu podobný případ jako Michal, také má massák jistý, ale vzhledem k tomu, co předvádí celou sezónu, bude chtít být vysoko. Je to však hra vabank. Stačí jedna rána a z boje o medaile padáte najednou do druhé, třetí desítky,“ vysvětluje Ondřej Rybář. „Chce se mi také věřit, že na své výkony v Kontiolahti naváže i Jarda Soukup. Pokud totiž uspěje, bude to znamenat, že i on půjde v neděli na start.“

 

Text: Tomáš Hermann