Nultý sraz - ustavující setkání v Liberci, 2004

Město Liberec bylo vybráno pro nultý sraz veteránů velkorážného biatlonu symbolicky. V tomto městě v roce 1956 vzniklo Armádní sportovní družstvo lyžování DUKLA Liberec.

Rozhodující vliv na další vývoj střediska měl rok 1960, kdy je vedoucím trenérem jmenován mjr. Emil Bella. Získává pro středisko velmi dobré trenéry a nechává povolávat do základní vojenské služby nejlepší mladé lyžaře. V roce 1960 také končí trenér Miloslav Weber a nastupuje střelecký trenér Leoš Churý z Hranic na Moravě. Přichází také rozkaz zahájit přípravu biatlonistů na 1. Spartakiádu spřátelených armád, která bude v roce 1961 v Zakopaném. Pod vedením trenéra Churého se začali připravovat běžci Krupka Josef, Erlebach Josef, Bukovský František z Jilemnice a Kadlec Jan z Nového Města na Moravě. Nosné řemeny na velkorážné zbraně ušil sedlář Virt z Jilemnice, namontování dioptrů zařídil Pepik Krupka ve Zbrojovce Brno, běžecká i střelecká příprava probíhala většinou na Vosecké boudě v Krkonoších. Výpravu do Zakopaného vedl Bořek Dvorský. V roce 1961 nastupuje do DUKLY Jaroslav Honců, trenérem střelecké přípravy biatlonistů se stává Štěpán Čubírka. Úspěšnými závodníky biatlonu v tomto období byli Pavel Ploc,Vladimír Jeřábek, Ladislav Mundil, Josef Krupka, Egon Hofmann, Ladislav Žižka, Luboš Háček, Josef Erlebach, Svatopluk Fencl a další. Závodníci DUKLY Liberec a RH Harrachov tvořili základ státní reprezentace a v roce 1965 se poprvé zúčastnili mistrovství světa ve velkorážném biatlonu v Norsku.

Na setkání do Liberce bylo pozváno jen několik nejznámějších bývalých reprezentantů. Cílem setkání bylo dohodnout, zda nepořádat setkání veteránů každý rok, připravit seznam zvaných a dohodnout se na organizaci. Vlastní  provedení bylo svěřeno Honzovi Húskovi a jeho přítelkyni Miroslavě Plchové. Húskovi vše zorganizovali jako zahradní slavnost. Paní Plchová navařila jídlo a napekla dobroty, na rožni se opékala i veliká krůta. A protože Honzovým přítelem je bývalý sovětský biatlonista Tichonov, byl také on pozván. Termín – prázdniny v roce 2004. A ještě z dopisu paní Miroslavy: Dá se dělat spoustu pozitivních věcí, aby se nezapomnělo na slávu veteránů , aby mladí poznali, co je to kamarádství, mít na co vzpomínat a pak si třeba i pomáhat.

Duchovní otec Sváťa Fencl s Honzou Húskou, Pavlem Plocem a Láďou Žižkou se na setkání  dohodli, že se srazy budou konat každý rok, připravili seznam zvaných a rozhodli uskutečnit v roce 2005 sraz v Harrachově. Zajištěním srazu byl pověřen Pavel Ploc a tak bylo přání paní Plchové splněno. K historii je třeba se vracet, vzpomínky a události zaznamenávat, utužovat přátelství a nezapomenout na vynikající výsledky veteránů na světových kolbištích. Základ pro to byl v Liberci položen.