„Zase mohu s těmi kluky závodit,“ těší Michala Šlesingra

09. ledna, 2016

Odpočinul si s rodinou, zkrátil plnovous a střílí bezchybně. V Ruhpoldingu Michal Šlesingr ještě neminul ani jeden ze 30 terčů, které se mu ve sprintu a stíhacím závodě postavily do cesty.

 

Michale, co tvé bezchybné bilanci říkáš?
„Střelba je to, co mě stálo v prosinci veškerá umístění. Ukazuje se, jak je důležité dávat nuly, pro mě po předchozích zkušenostech zvlášť.“

 

Soupeři obyčejně stříleli rychleji, jak se Ti dařilo držet koncentraci?
„Zaznamenal jsem, že někteří minuli terč. Musel jsem se držet na uzdě a koncentrovat se na svůj výkon, to byl základ úspěchu. Nebyla to v mém podání žádná rychlopalba, ale bezchybný výkon jsem potřeboval pro návrat sebevědomí. Pořád si říkám, že je lepší nechat pět vteřin na střelnici než dvacet na trestném kole. Navíc, a to nelze opomenout, jsem si uvědomoval, že mám stále naději se dostat na bednu.“

 

V posledním kole jsi dokonce doběhl Martina Fourcada.
„Tam hrálo roli několik faktorů. Měl jsem po poslední střelbě, do té doby jsem se nemohl běžecky zrubat, protože bych potom netrefil ani stodolu. Dále jsem za sebou měl dva Nory, a to byl další impuls k tomu, jet na krev. Nechtěl jsem, aby mě vyšoupli z bedny, když už jsem se k ní prostřílel. Původně jsem si ani nemyslel, že bych se mu mohl přiblížit, ale v průběhu závěrečného kola jsem už taky poznal, že trochu zraje. Nedokázal mi totiž ujet. On si můj útok ale šikovně pohlídal, zavřel mě a atak mi vlastně znemožnil. Jo, není to žádný ořezávátko.“

 

Po Novém roce jsi ze dvou závodů dvakrát v Top Ten, z toho jedno na stupních vítězů. Co tomu říkáš?
„Pro mě to je jako vítězství. Dokázal jsem se potom mizerném prosinci sebrat a vrátit se. Mám radost, že už s těmi kluky mohu zase závodit.“

 

TH