Vítězná pohádka Gabriely Soukalové pokračuje

12. února, 2016

Vedoucí žena průběžné klasifikace Světového poháru předvedla ve stíhacím závodě spanilou jízdu. Navázala na svůj čtvrteční triumf ve sprintu a vyhrála tak v Presque Isle podruhé v řadě! V průběžné klasifikaci Světového poháru tak má k dobru už 135 bodů před Marií Dorinovou-Habertovou z Francie a 143 bodů před Dorotheou Wiererovou z Itálie. Krásné vystoupení má za sebou také Veronika Vítková, která doběhla na šestém místě! Lucie Charvátová obsadila 25. příčku a Eva Puskarčíková skončila 37.

 

Gabriela Soukalová vstoupila do závodu tak nějak po svém. Sice odhodlaně, ale trochu zmatečně. Na chvíli zaváhala, zdali neulila start. Naštěstí se žádné penalizace nedočkala. Vše tedy bylo v nejlepším pořádku. Opravdu? „Na startu jsem se trochu zapovídala. Pak jsem zjistila, že nemám rezervní náboje, ale to už mi do startu zbývaly snad jen nějaké čtyři vteřiny… Na štěstí to dobře dopadlo, nediskvalifikovali mě. A mě nezbývalo, než abych se závěrem pracovala precizně a zbytečně si rychlou manipulací nevyhodila náboj.“

 

Jak se závod vyvíjel? Česká reprezentantka si na trati udržovala náskok ze startu, ale bylo znát, že na střelbu se ve větrném počasí maximálně koncentruje.  Střílela pomaleji, ale o to precizněji. První položku zvládla bezchybně, druhou také. Rychleji střílející soupeřky se jí však přibližovaly. Před první stojkou už jí Dorothea Wiererová dýchala na záda.  Do souboje nervů se však v tu chvíli vložil vítr. Wiererová za tři, Soukalová za tři, Dorinová-Habertová za čtyři, Maekaeraeinenová za dvě, stejně jako Guziková nebo Veronika Vítková. Bláznivý závod. „Překvapilo mě, když jsem po třech chybách byla druhá. Asi ty podmínky byly opravdu těžké.“ Ve Světovém poháru 2015/2016 chybovala třikrát během jedné položky poprvé v sezóně. „Zcela upřímně, stalo se mi to už i na Schalke, ale tam to byla exhibice,“ přiznala se.

 

Gabriela Soukalová stáhla vzápětí dvě vteřiny náskoku, které měla Italka, a společně uháněly k závěrečné položce. Česká biatlonistka chtěla na stav číslo jedna, a tak šla na trati do vedení. „Zdálo se mi, že Dorota dnes nebyla v nejlepší pohodě, sama mě totiž na trati pustila před sebe. Hned jsem se toho snažila využít. Zabrala jsem, abych ji co nejvíce utahala.“ Velké finále!

 

Gabriela Soukalová začala střílet od středového terče. „Když se potřebuje koncentrovat a setřást napětí, tak k této variantě občas přistoupí,“ vysvětlil Zdeněk Vítek, proč se žena se žlutým startovním číslem nedržela zaběhnutých pořádků. Terče se sklápěly jeden za druhým v pravidelném rytmu. „Hned první terč se mi podařilo najet rychle, a tak jsem neváhala a ránu spustila. Občas se stane, že ta rychlost a přesnost soupeře rozhodí zvláště, když je unavený. A mě se to asi podařilo,“ vypravovala jablonecká rodačka.  Italka totiž vzápětí třikrát chybovala. O výsledku bylo rozhodnuto, nebo ne?

 

Rychle spěchala do cíle, protože svůj náskok před druhou Finkou  Maekaeraeinenovou zvýšila téměř o dalších deset vteřin na 34 sekund. „Stejně jako start, tak i finiš byl trochu zmatečný. Nejprve jsme rozuměla, že mám náskok jeden deset vteřin, tak jsem se hodně snažila. Docela se mi ulevilo, když jsem pak zjistila, že je to mnohem víc.“  Ze svého dvanáctého vítězství ve Světovém poháru byla opravdu hodně šťastná. „Získala jsem spoustu bodů, které mi pomohou do celkového pořadí. Celý závod byl skvělým zážitkem. Dnešní úspěch pro mě moc znamená.“

 

Za její dnešní pohodu může možná i klidný spánek. „Skoro všichni už si na ten noční hluk čerpadla stěžovali. Nejhlasitější byli Norové, a tak jsem na dnešek žádný rámus konečně neslyšela,“ ulevilo se jí. Před sebou měla v pátek ještě jednu milou povinnost. „Doma se sešla celá rodina, babičce je 94 roků, slíbila jsem, že jim zavolám,“ těšila se a svůj dnešní pohádkový příběh uzavřela: „Ještě mnohem víc jsem si tady v té dálce uvědomila, že všude může být sice dobře, ale doma je to stejně nejlepší!“

 

Dařilo se také Veronice Vítkové, která se na rozšířené pódium pro šest nejlepších vrátila poprvé od prosincových závodů v Pokljuce. „Škoda té dvojky na první stojce, tam mi trochu ujel vlak. Na druhou stranu jsem moc ráda, jak jsem se po Canmore dokázala zvednout,“ připomíná ještě svůj střelecký zkrat a tři trestná kola ve smíšených štafetách. „Na přípravě před světovým šampionátem, musím na ležce ještě hodně zpracovat, ale jsem ráda, že už z ní nemám strach.“

 

Stíhací závod žen na 10 km – výsledkový servis: