Štafety smíšených dvojic českým reprezentantům zatím nechutnají

27. listopadu, 2016

Dosud třikrát se závod smíšených dvojic objevil v programu Světového poháru. V neděli v Oestersundu to bylo počtvrté. Třikrát skončili čeští biatlonisté třináctí. Před zatím posledním startem snili o elitní desítce. Nakonec však doběhli 14., což je tedy nejhorší výsledek. „To se nepovedlo,“ pokyvoval hlavou šéftrenér reprezentace Ondřej Rybář. Disciplíně, při které dva závodníci střídají dva a dva úseky a každý se dvěma střeleckými položkami, zatím Češi na chuť nepřišli.

„Jsem hrobař,“ plakala Eva Puskarčíková, která si první úsek prodloužila o dva trestné okruhy. „Od půlky úvodního kola jsem se soustředila na střelbu, myslela jsem na to, abych nic nepodcenila,“ povídala hlasem plným zklamání. „A právě to bylo špatně,“ vysvětlil jí šéftrenér týmu. „V závodě musí pracovat automatismy úplně stejně, jako při tréninku.“

V neděli i v předchozích závodech smíšených dvojic ztratili Češi kontakt hned na prvním úseku. To ve všech případech prožil i Michal Krčmář. „Pokaždé nás první nebo druhá střelba oddělily od hlavního pole. A pak už se závodí těžko. Čelo stále ujíždí a je těžké ho dotáhnout.“ Sám hodně pral s obtížnými podmínkami. „Moje jízda hodně vychází z nohou, ale ty mně na ledových plotnách při odrazu ujížděly. Pak jsem vždycky na trati poloviční, moje ruce na vše nestačí. To byl přesně dnešní případ.“ Pátý muž z mistrovství světa ve vytrvalostním závodě v Oslu se tak raději podíval kupředu. „Dnes jsme se zapracovali do závodního režimu a jedeme dál.“

Eva Puskarčíková se Michalu Krčmářovi po závodě omlouvala. „Řekl jsem jí, ať je ráda, že se jí to stalo právě v tomhle závodě, poučí se a ve středu bude na startu vytrvalostního závodu v plné síle a s čistou hlavou,“ podpořil Michal Krčmář svoji reprezentační kolegyni.

 

Tomáš Hermann