O tom, co také (ne)mají společného Veronika s Evou

01. prosince, 2016

Jedna je tmavovláska, druhá blond, jedna je ve světové špičce, druhá do ní míří, jedna se drží spíše v pozadí, druhé je všude plno. Jedna je starší a druhá mladší. Veronika Vítková a Eva Puskarčíková, každá jsou jiná, přitom mají i mnoho společného, obě pochází z Krkonoš, obě obývají na biatlonových štacích společný pokoj, obě byly nejlepší z českého kvinteta v úvodním individuálním klání sezóny 2016/2017, kterým byl vytrvalostní závod na 15 km. Veronika skončila devátá, Eva patnáctá.

O samotném závodě
Veronika: „Těšila jsem se, a to zvlášť po úterním tréninku, ze kterého jsem měla hodně dobrý pocit. Navíc na vytrvalostní závod v Oestersundu mám dobré vzpomínky. Ještě jako juniorka jsem zde v roce 2008 startovala na světovém šampionátu a doběhla jsem čtrnáctá.“
Eva: „Na tuhle disciplínu koukám s respektem. Je to pro mě dlouhý a neoblíbený závod. Nechci patnáctku přepálit, protože se jí bojím. Bojím se, že mi pak dojdou síly a vytuhnu. S tempem se prostě hodně peru, tělo mě rychleji nepustí. Nebo za to může hlava? Tady jsem si vlastně hrábla až v posledním kole.“

Evu Puskarčíkovou povzbuzuje na trati vytrvalostního závodu šéftrenér Ondřej Rybář

Evu Puskarčíkovou povzbuzuje na trati vytrvalostního závodu šéftrenér Ondřej Rybář

O nevyzpytatelném větru
Veronika: „Už při nástřelu mi bylo jasné, že na střelnici bude závod hodně těžký. Víceméně se ten vítr dost točil a chvílema i výrazně zesiloval, nebylo úplně jednoduché. Když si to tak zpětně uvědomuju, asi jsem ho trochu podcenila.“
Eva: „Upřímně, byl to mazec, loterie. Co víc k tomu dodat?”

O své kritické položce
Veronika: „Neodhadla jsem dobře, co se na střelnici děje, jak moc fouká. S tou trojkou klesla moje psychika hodně pod bod mrazu. Myslím, že takový mráz jsme tady ještě neměli… Na trati jsem pak dlouho trpěla. Další položky mě z toho naštěstí dostaly. S těmi už jsem se popasovala dobře. Snad jsem se taky poučila. Vím, že si podmínky na střelnici musím více hlídat.
Eva: „Trenér Zdeněk Vítek mi říkal, že jsem měla všechny rány vpravo na pět hodin. Zřejmě v danou chvíli foukalo hodně jinak, než při nástřelu. Mým štěstím asi bylo, že jsem nehleděla na celkový výsledek, ale šla jsem položku po položce. Proto jsem se i zmátořila na tu poslední a dala ji zase za nula. Úleva.“

O běhu
Veronika: „Nejdřív musím říct, že trať byla opravdu hodně těžká, hluboká, ledovatá. Museli jsme si hodně hlídat, kudy jedeme, protože se tvořily ledové plotny. Jinak podle osmého běžeckého času to snad nebylo špatné. V běhu jsem se cítila dobře už ve štafetě a jsem ráda, že i teď se mi ty pocity potvrdily.“
Eva: „Nijak extra se mi nedařilo. Souvisí to s mým vztahem k vytrvalostnímu závodu, kterému jsem zatím ještě ne zcela přišla na chuť. Rozvržení sil mi dělá problém.“

Veronika Vítková zvládla patnáctikilometrový závod ve vysokém tempu

Veronika Vítková zvládla patnáctikilometrový závod ve vysokém tempu

O výsledku
Veronika: „Po smíšené štafetě jsem byla ze svého vystoupení hodně špatná. Mrzelo mne to i vůči ostatním. Věřím proto, že výsledek z vytrvalostního závodu mi určitě pomůže směrem k dalším startům.“
Eva: „Opravdu dost a tak hezky mě to navnadilo. Patnácté místo v ´dlouhým´ je můj nejlepší výsledek na této trati a jeden z nejlepších v kariéře. Takže, přesto všechno, pocity: super!“

 

Tomáš Hermann

Foto: Petr Slavík