Po úspěchu nebere Michal Šlesingr na milost Oberhof ani doping

05. ledna, 2017

Byly roky, kdy by Michal Šlesingr celý Oberhof i s všemi jeho vrtochy počasí nejraději „zasypal“. Klání v Duryňském lese pravidelně postrádaly regulérnost a byly spíše k zlosti, než k radosti ze závodění. Ve čtvrtečním sprintu, úvodní disciplíně IV. kola Světového poháru, ale nechal historii za sebou a na desetikilometrovou trať vyrazil s vervou a odhodláním. Výsledkem bylo krásné druhé místo a první pódium pro mužskou část reprezentace ve stávající sezóně!

Michale, od počátku sezóny udivuješ parádní běžeckou formou. Teď jsi ale svůj výkon podpořil v náročných podmínkách i dobrou střelbou. Cítíš úlevu?
„Snad ano, Jsem moc rád, že jsem to konečně prolomil a nenadělal ve střelbě zbytečné chyby. Věřím, že jsem si tady doběhl pro větší sebedůvěru, a taky doufám, že se budu na každé další závody už mnohem více těšit, když vím, že to jde.“

I před rokem, kdy se IV. kolo odehrálo v Rupoldingu, jsi měl v této fázi sezóny dobrou formu…
„To ano, určitě. Po novém roce mi to vychází docela slušně. Snad mi to nyní vydrží i o něco déle.“

Oberhof zatím nikdo „nezasypal“, jak sis nejdou přál. Bereš ho nyní na milost?
„To nemůžu, tady to počasí je každou chvíli jiné a pokaždé hrozné… Dnes to naštěstí docela ušlo. Závod byl určitě regulérní. To však nemění nic na tom, jaké to tady jsou pravidelně vrtochy, počasí pokaždé překvapí. Myslím, že Oberhof moje oblíbené místo už asi nebude.“

Když jsi proběhl cílem, měl jsi téměř minutový náskok na Cvetkova z Ruska. Co jsi tomu říkal?
„Zcela upřímně, zpočátku jsem to až tolik neprožíval, vždyť jsem měl startovní číslo 22 a za mnou běželo ještě dalších osmdesát biatlonistů. Bedna byla v danou chvíli ještě dost vzdálená, přestože jsem si uvědomoval, že jsem běžel dobrý závod. A také jsem věděl, že jsem nechal nějaký čas na trestném kole. Stále mohlo spousta kluků zastřílet lépe.“

Ovšem s přibývajícím časem Tvoje naděje na dobrý výsledek vzrůstaly…
„Když jsem se šel převléknout, tak jsem každou chvíli vykukoval z okna buňky na výsledkovou tabuli a říkal si: jo, je to dobrý, ještě se tam držím. Napnutý, to jsem byl, to nepopírám.“

Myslíš si, že už je to náznak formy před mistrovství světa, která začíná za pět týdnů?
„Pět týdnů? To je ještě hodně daleko. Běh jsem neměl špatný. A to jak člověk střílí se občas promítne i do běhu. Dnes to vyšlo pozitivně. Snad to byl důležitý moment a snad mě to nakopne na dobrou vlnu. A na té vlně pojedu dlouho a budu si věřit i do dalších závodů. Sebedůvěra je pro výkon důležitá, protože pokud pochybujete, tak ten závod už je ovlivněný. Věřím, že takové výkony budu podávat častěji.“

Tvůj úspěch je i silným argumentem proto, že se lze prosadit i čistou cestou. Co si myslíš?
„Za ten výsledek jsem hrozně rád. Nesnížil bych se proti tomu, abych šel proti pravidlům a získával výsledky nečestně. V tom mám jasno a v tom je to pro mě jednodušší. Boj, který teď vedu, a který s dalšími závodníky řešíme, vychází z toho, že situace kolem dopingu nám dlouhodobě leze krkem. Jsem přesvědčený, že kroky naší federace nejsou efektivní a těch případů už je prostě moc. Proto jsem nejen já nabyl dojmu, že je nutné se do situace vložit a začít ji řešit. Řešit rychle a efektivně.“

Dostával jsi i na tiskové konferenci dotazy tímto směrem?
„Samozřejmě, v těch individuálních rozhovorech se téma stočilo vždy jen na doping. Já s tím problém ale nemám. Za své názory se nestydím. Takže asi tak.“

 

Tomáš Hermann

Foto: Petr Slavík