Gabriela Koukalová vyráží do boje o malý křišťálový glóbus

02. března, 2017

Sedmé kolo Světového poháru sezóny 2016/2017 začne „od podlahy“. V jihokorejském Pchjongčchangu je totiž dnes na programu sprint žen na 7,5 km. Disciplína, ve které je Gabriela Koukalová mistryní světa, disciplína, ve které je Gabriela Koukalová první ženou průběžné klasifikace Světového poháru!

„Malý křišťálový glóbus za sprint? No, je to hezké, ale je to ještě moc daleko. Před námi jsou ještě tři sprinty, 180 bodů a minimálně dvě větrné střelnice v Kontiolahti a v Pchjongčchangu prý také. Když se netrefím, tak Kaisa, která je za mnou nějakých šest bodů, má obrovskou výhodu, protože je excelentní běžec,“ upozorňovala Gabriela Koukalová ještě na pražském letišti před odletem do dějiště příštích olympijských her. Na start se dnes postaví s číslem 61. Před sebou bude mít Lauru Dahlmeierovou (18), za sebou Marii Dorinovou Habertovou (67) a Kaisu Maekaeraeinenovou (70).

Jak prožila volno, jak se cítí jako mistryně světa, jak se těší na poslední část sezóny a jak zvládne osmihodinový časová posun mezi Českem a Korejskou republikou?

O volnu
„Měla jsem dva dny ještě v Hochfilzenu. A bylo to zvláštní se pohybovat po tratích, které byly najednou prázdné. Tam mi došlo, jakou fanoušci dělají šílenou atmosféru… Trochu jsem se i vrátila do té atmosféry Vánoc, kdy jsem se tam připravovala, a představovala si, jak stojím na stupních a vítr si hraje s mými vlasy. Hm, nefoukalo tehdy.“

O odpočinku
„Po návratu do rodného kraje jsem pak lyžovala jsem na Jizerkách. Byly krásné podmínky, zvládla jsem i nějaké kvalitní tréninky. Dva dny nám ale hodně foukalo, asi to měla být rozcvička na Pchjongčchang. Psychicky jsem si odpočinula. Zařídila jsem si vše, co jsem potřebovala, i do vaření jsem se pouštěla.“

O medailích
„Známí nosí rodičům noviny, aby jim udělali radost a měli je na památku. A mamka, hrdá mamka, to samozřejmě sbírá. Když jsem se na tu hromadu podívala, říkala jsem si: „Jéžiš, to snad není možné!“ Takže až když jsem to skutečně viděla černé na bílém, došlo mi, co se mi povedlo. Ale nečetla jsem to, což není nic proti práci novinářů, ale prostě raději čtu články o jiných lidech.“

O motivaci
„Když o tom přemýšlím, tak se vlastně těším. Hrozně moc. Během dovolenkového režimu jsem vypnula a tlak a stres ze šampionátu jsem nechala za sebou. Pchjongčchang budu chtít poznat, abych se pak mentálně připravila na to, co nás tam bude v roce 2018 čekat. Kontiolahti i Oslo jsou moje oblíbená místa. Oslo úplně nejvíc. To je taková třešnička na dortu, těším se tam strašně moc. Věřím, že celkově to bude skvělý. Čekají nás závody a zase se bude něco dít. Navíc máme po mistrovství světa, po vrcholu sezóny, a tak věřím, že i atmosféra bude uvolněnější a s ostatními sportovci si užijeme i spoustu srandy.“

O aklimatizaci
„Nemám v plánu se přehrazovat do místního režimu. Je to zbytečné, když jsme tam jen na skok a vzhledem k tomu, že nás čekají další dvě štace v Evropě, tak by to bylo kontraproduktivní.“

 

Tomáš Hermann

Foto: Petr Slavík