Kdo jsou „nové tváře“ českého výběru? Jaké mají Veronika, Markéta a Adam příběhy?

07. prosince, 2017

Tři nové tváře v porovnání s Oestersundem jsou členy české reprezentace na II. kole Světového poháru v rakouském Hochfilzenu. Družstvo žen rozšířily Veronika Zvařičová a Markéta Davidová, do týmu mužů se vrátil Adam Václavík. Děvčata nahradila Leu Johanidesovou, kterou čeká IBU Cup ve Švýcarsku a Gabrielu Koukalovou, jež se individuálně připravuje v rakouském Obertilliachu. Adam Václavík pak vystřídal Jaroslava Soukupa, jehož také čeká IBU Cup a hledání ztracené mušky. Tři „nováčci“, tři naděje, tři různé příběhy.

 

Olympijský sen
Veronika Zvařičová byla už společně s Gabrielou (S)Koukalovou a Veronikou Vítkovou členkou štafety, která v Canmore 2009 vybojoval juniorské zlato. Zúčastnila se poté i mistrovství světa v Pchjongočchangu, kde doběhla 22. ve sprintu. Následně dlouho bojovala o „A“ tým. Podařilo se jí to konečně v sezóně 2012/2013. V paměti stále zůstává její skvělý finiš, kterým dotáhla českou štafetu žen k senzačnímu bronzu v německém Rupoldingu…
Pak ovšem tvrdě, a to doslova, narazila při jarním tréninku na kolečkových lyžích. Na dráze v Jablonci nad Nisou ji srazilo auto. Její život visel na vlásku, devět dnů má vymazáno z paměti, vnitřní zranění i četné zlomeniny jí dlouho komplikovaly život. Přesto se dokázala vrátit. Od roku 20015 trénoval s reprezentačním „B“ týmem. Svými výkony ale trenéry nepřesvědčila a loni na podzim byla z reprezentace vyřazena.

Nevzdala se. A pomocí crowdfundingu sehnala prostředky na přípravu i závody. Tým ji opět otevřel náruč a ona mohla znovu snít svůj sen. Olympijský sen. Čtvrté místo v IBU Cupu před dvěma týdny v norském Sjusjoenu ji pak katapultovalo do áčka!
„Nečekala jsem to. Nečekala jsem, že to bude tak rychlé… najednou trénuju s kočkama, které jsou v čele Světového poháru. Je to super být tady zase na živo,“ vykládala živě po čtvrtečním oficiálním tréninku. V závodě si chce počínat tak… „abych v sobotu běžela i stíhačku. To znamená, že snad budu dělat co mám, a co umím.“ Do Světového poháru se vrací poprvé od ledna 2013, kdy startovala v Anterselvě. A páteční sprint pro ni má hned i zvláštní příchuť. Poběží se totiž v den jejich 29. narozenin. „Sama to tolik neprožívám, ale jedna známá mi to už připomínala. Snad se tedy jedná o dobré znamení, když to do sebe tak všechno zapadá,“ dodala se smíchem osudem zkoušená rodačka z Bruntálu. Její olympijský sen žije.

 

Příležitost pro talent
Markéta Davidová je považována za velký talent českého biatlonu, dokonce i možnou nástupkyní Gabriely Koukalové. Skvěle fyzicky připravená dívka, jež stále trénuje v juniorském týmu pod vedením Jindřicha Šikoly, zatím neoplývá střeleckou stabilitou, ale intenzivně na sobě pracuje. Minulou sezónu dokázala vyhrát závod IBU Cupu, ale především se stala ve Vysočina Areně dvojnásobnou juniorskou mistryní Evropy. A v této mládežnické kategorii zůstává ještě i v právě probíhající sezóně. Už loni se ovšem představila českým fanouškům při Světovém poháru v Novém Městě na Moravě. Poprvé pak bodovala 28. místem v lednovém sprintu Světového poháru v Ruhpoldingu.

Studentka Vysoké školy zemědělské se původně připravovala na juniorský IBU Cup v Obertilliachu (9.-10. 12.), pak s ní začali počítat na IBU Cup ve švýcarském Lenzerheide ve stejném termínu, aby nakonec „skončila“ na Světovém poháru v Hochfilzenu. „Vzalo to úplně jiný směr, než jsem čekala. Byl jsem tím překotným vývojem hodně překvapená, ale mile, samozřejmě,“ řekla členka SKP Kornspitz. Že umí, předvedla letos v IBU Cupu. V už jednou zmiňovaném sprintu v Sjusjoenu doběhla za čtvrtou Veronikou Zvařičovou sedmá! Její ambice pro Hochfilzen je prostá. „Chci si tady pořádně zazávodit, takže myslím na postup do stíhačky,“ prozradila  s vírou i patřičným sebevědomím. Jak se svojí příležitostí naloží?

 

Zlomenina, šrouby… svěťák!
Adam Václavík se vrátil na místo, kde minulou sezónu absolvoval svůj vůbec první start na světovém šampionátu. A nevedl si vůbec špatně, když obsadil 34. pozici. Talentovaný biatlonista z Jilemnice vůbec prožil průlomovou sezónu. Sezónu, ve které dokázal už pravidelně bodovat ve Světovém poháru. O to větší měl motivaci do sezóny olympijské… Jenže přišlo osudné srpnové soustředění ve Francii. Při „nevinném“ rozjíždění na kolečkových lyžích spadl v malé rychlosti tak nešťastně, že si zlomil lýtkovou kost v oblasti hlezna. Následovala operace a rekonvalescence.

„Stoprocentně v pořádku zranění stále není. Nohu mám sešroubovanou a drží se mi tam trochu otok. Ale můžu závodit a jsem šťastný, že tady budu opět na startu Světového poháru,” vyprávěl, jak ho nominace překvapila. “Už jsem se totiž docela těšil do Lenzerheide na IBU Cup, nikdy jsem v této části Švýcarska totiž nebyl. Svěťák je ale svěťák!“
Šrouby, ohybnost kotníku i otok, jej nadále omezují. „Stále tam jsou nějaké diskomfortní zóny… Když jedu jedna-jedna do kopce a zaberu, cítím, že ta pohyblivost není optimální. V noze mě navíc píchá. Ale tohle hravě odbourá závodní adrenalin.“ Ví, o co bude ve sprintu a případných dalších startech usilovat. „Snem každého sportovce i snem mým je účast na olympijských hrách. Zranění mi to trochu zkomplikovalo, ale bojovat budu ze všech sil.“

 

Tomáš Hermann

Foto Petr Slavík