S Vítězslavem Hornigem také o tom, proč má stříbro nad zlato

11. března, 2020

Mistr Evropy. „Hezky se to poslouchá,“ připouští s úsměvem Vítězslav Hornig. „Opravdu mám z výsledku i výkonu ve vytrvalostním závodě radost, ale stále si uvědomuji, že závodím na juniorské úrovni,“ snaží se nepropadnout euforii po zlatém vystoupením na Otevřeném evropském šampionátu v rakouském Hochfilzenu.

Kouzlo rovnováhy

Na start šel mimořádně koncentrovaný. Uvědomoval si, že je kvalitním střelcem, ale také měl v živé paměti ještě juniorské mistrovství světa v Lenzerheide. Před půldruhým měsícem byl ve Švýcarsku ze svých výkonů, zejména na střelnici, zklamaný. „Dlouho jsme o tom s trenérem Míšou Málkem diskutovali. Myslím, že jsem v sobě opět nalezl rovnováhu.“ Osobní ambice jej tak dnes neodváděly od koncentrace.  Výsledek? Dvacet ran a dvacet sestřelených terčů.

Už to bolí. Na trati… ještě s čelenkou

Pomoc servisu

„Moc si toho vážím, protože závod byl brutálně těžký a udržet koncentraci v extrémní únavě nebylo snadné.“ Na poslední položku přijel podle vlastních slov „polomrtvý“. „Ale podařilo se mi uzavřít se do vlastního tunelu a dělat věci, které mám natrénované.“ V závěrečném kole se nejprve trápil. „Asi v půlce okruhu jsem chytil druhý dech a mohl jsem tempo ještě vystupňovat.“ Na nejbližšího soupeře Alexe Císaře, Slovince s českými kořeny, najel další 20 sekund! „Musím říci, jsme jako tým měli jednu velkou výhodu, a to opravdu skvělé lyže. Byla to od servisáků pro naše výkony parádní pomoc.“  

Občerstvení z rukou šéfa servisu Milana Faltuse

Na cestě k elitě

Letos poprvé nahlédl do Světového poháru. Ve francouzské Le Grand Bornand doběhl ve sprintu na 71. místě. „Chyboval jsem v každé položce, a to bylo při rychlosti borců ve svěťáku moc.“ Jednou by se ale rád mezi elitou zabydlel. „Tak představa je krásná, ale k jejímu naplnění mě čeká ještě hodně práce,“ uvědomuje si.

Týmová síla

Proto se zatím se soustředění na úkoly v juniorském týmu. „Metody a přístup Michaela Málka mi sedí. Cítím, že jsem schopen každý rok zvládnout vyšší a vyšší dávky a zlepšuji se.“  Totéž lez říci o celém výběru juniorů. „Jako tým máme opravdu sílu. Když jeden nezajede, zastoupí ho druhý.“ Jen pro ilustraci: Češi dnes byli nejlepší v Poháru národů!

“Řežba” v posledním kole. To už běží bez čelenky…

Sběratel úspěchů

Rodák z Jilemnice už má na kontě řadu úspěchů. Před třemi lety vyhrál EYOF, předminulou sezónu přivezl dvě medaile z mistrovství světa dorostu a bral bronz z OMEJ právě ve vytrvalostním závodě. Á propos, též po bezchybné střelbě! Od loňské sezóny pravidelně boduje v IBU Cupu. A právě v této soutěži doběhl v lednu ve slovenském Osrblie druhý! A to nevyhrál jen kvůli hloupému pádu, při kterém sám sebe podrazil. „Porazil jsem řadu závodníků ze Světového poháru,“ těší ho dodnes. Jedním z nich byl i později dvojnásobný medailista ze štafet na MS 2020 v Anterselvě Erik Lesser z Německa… „Teď se raduji z titulu mistra Evropy, ale stříbro z IBU Cupu má pro mě větší hodnotu,“ zdůrazňuje.

VÍTĚZ je vždy uprostřed. Blahopřejeme VÍTĚZi! VÍTĚZ, to slovo má i ve svém jménu. Takže vše do sebe logicky zapadá, že VÍTĚZslave?

Hurá na sprint

Věří, že v Hochfilzenu ještě neřekl poslední slovo. „Bolí mě celé tělo, ale řekl bych, že každý, kdo běžel dnešní vytrvalostní závod, je na tom stejně. Bude důležité rychle a dobře zregenerovat a vrátit hlavu na své místo,“ usmívá se.

Kvůli změně programu se už ve čtvrtek poběží v Hochfilzenu sprint, původně plánovaný na sobotu.    

Tomáš Hermann

Foto: Jiří Novotný (ten kluk od servisu)