„To byla jízda,“ vzpomíná Milan Janoušek, jak před 30 lety Jiřina Adamíčková - Pelcová triumfovala ve SP

17. března, 2020

Je to mu přesně 30 let od doby, kdy Jiřina Adamíčková – Pelcová, bývalá československá a česká reprezentantka vyhrála celkovou klasifikaci Světového poháru. Souvislosti? Ženský biatlon prožíval teprve třetí sezónu Světového poháru a naše země se právě ocitla na prahu svobody. Byla zima 1989/1990. „Byla to doba plná emocí a nadějí, ale jak se vše překotně měnilo i hodně zmatečná a dobrodružná,“ ohlíží se zpět Milan Janoušek, který vedl reprezentaci žen.

Jiřina Adamíčková, se tehdy věnovala biatlonu dva roky poté, co opustila běžecké lyžování. Rok předtím vybojovala společně s Renatou Novotnou a Evou Burešovou – Hákovou štafetový bronz na světovém šampionátu ve Feistritz.

Jiřina Adamíčková po svém návratu z Kontiolahti. V sezóně 1989/1990 vyhrála jak celkovou klasifikaci soutěže, tak i zvítězila v disciplíně vytrvalostní závod

První závod, první vítězství

Do své životní sezóny vstoupila razantně. Vyhrála hned úvodní sprint v rakouském Obertauernu. Následně přidala prvenství také v Ruhpoldingu, Walchsee a Kontiolahti. Kromě 13. místa ve vytrvalostním závodě na mistrovství světa v Minsku, doběhla pokaždé v elitní desítce! Úžasná bilance.

„Byla to skvělá jízda,“ vzpomíná nyní čerstvě šedesátiletý Milan Janoušek. „Ale ta jízda pro nás byla často strastiplná, plná improvizací, pomoci kamarádů i lidí zcela neznámých… z dnešního pohledu vlastně neuvěřitelná.“

Anterselva svazu navzdory

Za jeden z rozhodujících momentů triumfu Jiřiny Adamíčkové – Pelcové ve Světovém poháru považuje Milan Janoušek cestu do Anterselvy. „Trochu jsem si postavil hlavu. Na svazu nebyly peníze, a tak nás nechtěli do Itálie pustit. Oprášil jsem svoji starou škodovku stopětadvacítku a vyrazili jsme na cestu. Ráno jsme byli na místě, otestovali jsme lyže, Jiřina doběhla ve vytrvalostním závodě pátá, opět jsme sedli do auta a jeli domů. Přes Brenner byla vánice, v údolí Innu pršelo a mě přestaly fungovat stěrače. A zatímco Jiřka spala na sklopeném sedadle, pomalu jsme se kodrcali domů,“ vypráví o „bláznivé cestě“ Milan Janoušek.  

Slavná generace – mistryně světa ze štafet 1993 v Borovci – Jana, Iveta, Jiřina, Eva

Severské dobrodružství a hokejová pomoc

Kvůli špatným podmínkám bylo po vytrvalostních závodech přeloženo mistrovství světa z Minsku do Osla. Ve sprintu na tratích slavného Holmenkollenu obsadila Jiřina sedmé místo. Prvenství ve Světovém poháru si měla následně pojistit v Kontiolahti. „Z Norska do Finska jsme cestovali vlaky a trajekty. Bylo to zdlouhavé, únavné, ale svým způsobem i zábavné. Měli jsme hodně hluboko do kapsy, a tak nás ve vlaku hostil arabským obchodník. Ve Finsku se nás ujal hokejista Vladimír Kýhos se svojí rodinou. Vláďa hrál tehdy v Joensuu, které s Kontiolahti sousedí,“ vzpomíná Milan Janoušek. „Z toho setkání nám zůstalo přátelství.“ Vladimír Kýhos, stříbrný olympijský medailista ze Sarajava, se později stal úspěšným ligovým trenérem. V právě uplynulé sezóně se mu podařilo zachránit pro Litvínov extraligovou příslušnost…

Vraťme se však do Kontiolahti 1990. Jiřina Adamíčková vyhrála vytrvalostní závod, doběhla pátá ve sprintu a mohla se radovat z triumfu ve Světovém poháru! „Jiřině se v té zimě opravdu mimořádně dařilo. Mám na tu dobu krásné, až dojemné vzpomínky,“ říká Milan Janoušek, který později dlouhé roky trénoval český tým mužů v sestavě s Ivanem Masaříkem, Petrem Garabíkem, bronzovým medailistou z MS 2003 Zdeňkem Vítkem či s mistrem světa 2005 Romanem Dostálem…

Milan Janoušek (vpravo) s Romanem Dostálem po jeho vítězství na MS 2005 v Hochfilzenu

Další úspěchy

Jiřina Adamíčková vyhrála během své kariéry pět individuálních závodů Světového poháru, z toho čtyři právě v sezóně 1989/1990. Poslední vítězství přidala v norském Fagernes o dva roky později. Přestože její kariéru následně přibrzdily nemoci a zranění, svoji sbírku rozšířila o další skvělé úspěchy. Při premiéře ženského biatlonu na ZOH ve francouzském Albertville 1992 vybojovala páté místo ve sprintu, byla členkou bronzové hlídky na MS 1992 v Novosibirsku, společně Janou Kulhavou – Vápeníkovou, Ivetou Knížkovou – Roubíčkovou a Eva Burdešovou – Hákovou vybojovala štafetový titul na MS 1993 v bulhraském Borovci. Jednalo se o historický zápis. Zlatá medaile znamenala první triumf na světové scéně pro čerstvě samostatnou Českou republiku. Kvůli mateřství následně Jiřina Adamíčková-Pelcová kariéru přerušila, aby ji završila na olympijských hrách v Naganu 1998.

Jiřina Adamíčková – Pelcová se svými cennými trofejemi

Zvítězit v celkové klasifikaci Světového poháru se v historii českého biatlonu podařilo už pouze jedné ženě, a to Gabriele Soukalové – Koukalové v sezóně 2015/2016.  

Tomáš Hermann

Foto: Jan Matouš, isport.blesk.cz, archiv ČSB