Ondra ještě může zúročit své zkušeností, věří trenér mužů Zdeněk Vítek. Jak hodnotí sezónu?

25. března, 2020

Michal Krčmář zajel druhý nejlepší výsledek ve Světovém poháru v kariéře, Ondřej Moravec se zase po velkém tréninkovém výpadku dobře připravil na mistrovství světa. Oba přispěli k bronzu smíšené štafety. Jakub Štvrtecký získal premiérové body mezi elitou a stal se juniorským vicemistrem světa, Adam Václavík se pyšní titulem vicemistra Evropy. Tohle všechno může těšit trenéra mužů Zdeňka Vítka, zároveň však byly vidět i rezervy.

Jako na houpačce, tak Vítek několikrát zhodnotil sezónu 2019/20. V hodnocení štafet Češi klesli ze 7. na 11. místo, v Poháru národů z 8. na 9. Zatímco v některých závodech atakovali elitní desítku, jindy se s dobrou střelbou nacházeli ve třetí či čtvrté desítce.

Výkony svých svěřenců hodnotí v následujícím rozhovoru Zdeněk Vítek.

Začněme u Bimba, který byl opět nejvýše postaveným Čechem ve Světovém poháru, opět na 21. místě. Ale opět i trochu nespokojený sám se sebou, ne?

„To by musel říct sám Bimbo. Během sezóny si odstřelil několik pěkných výsledků, včetně mistrovství světa. Nebyla to z jeho pohledu úplně neúspěšná sezóna. Povedlo se mu Nové Město, zajel tam jeden z nejlepších sprintů v kariéře. Podobalo se to olympijskému sprintu. A pak smíšená štafeta na mistrovství světa byla parádní. Jinak to bylo jako na houpačce. Ve vytrvalostním závodě v Anterselvě chyběla jedna rána do desítky, o dvě méně a bojoval o šesté místo. Sprint na mistrovství světa se nepovedl nikomu z kluků, ve stíhačce už to najednou šlo. Ale medaile se pořád počítá. Když jsem říkal, že si Bimbo spoustu závodů odstřelil, tak na druhou stranu na střelnici zrychlil, což mu může do budoucna pomoct. Odečtení tří pěti vteřin na jednu položku, to je docela výrazný rozdíl. Pozitivně hodnotím, že uměl zatáhnout v posledních kolech, tam měl často velmi rychlé časy.“

Součástí bronzové smíšené štafety byl i Ondřej Moravec. Příprava asi nenapovídala tomu, že by nakonec mohl zakončit sezónu s medailí na krku.

„Po těch problémech, co ho provázely v létě, jsme neměli žádná velká očekávání. Ale má za sebou mraky tréninku za ty roky, má z čeho brát. Bylo dobře, že si dal před Vánocemi tři týdny individuální přípravy. V prvním trimestru se totiž hledal. Po Novém roce naskočil do závodů v lepší formě.“

Překvapilo tě, jak blízko bylo tomu, aby skončil stejně jako Boušek?

„Překvapilo i nepřekvapilo. Jedna věc je, že to nikomu neřekl. Druhá věc je, že to bylo nasnadě. Když se vám delší dobu nedaří, tak se dá skončit dost rychle. Nemáte takovou motivaci, když vaše výsledky neodpovídají ambicím. To je pochopitelné, s tím se potýká každý. Máte chuť se na to vykašlat, ale když se vám pak povede jeden výsledek, řeknete si: Tak dobrý, ono by to mohlo jít. Je to těžké i z toho důvodu, že musíte skloubit sportovní a rodinný život. Ondra je hodně dlouho zvyklý na sportovní život a vyskočit z toho vlaku je složité. Osobně jsem rád, že to ještě zkusí. Je vidět, že je platným členem týmu, co si budeme povídat. V celkovém hodnocení byl druhým nejlepším Čechem, k tomu není co dodat. Pokud bude mít chuť a zápal do tréninku, což on má, tak může ještě zúročit své zkušenosti.“

Může z tvého pohledu fungovat model, kdy by Ondra část přípravy absolvoval individuálně?

„Podle mě může. Jde spíš o to, jestli ho to bude motivovat. S přístupem nikdy neměl problém, je poctivý a ví, za čím chce jít. Částečně individuální přípravu bude mít určitě. Je to klišé, ale skloubit rodinný a sportovní činnost je velmi náročné. Ondra si v tom umí udělat pořádek, ale nejde to tak věčně. Věřím, že se svou disciplínou to zvládne. A že pro trénink udělá, co půjde. Musí najít kompromis mezi rodinou a sportem, jakkoliv to zní blbě.“

Kuba měl skvělý start do sezóny, premiérově bodoval. Ta druhá půlka ale byla slabší. Čím to?

„Kuba letos prokázal, že je taky disciplinovaný a maká na sobě. Do sezóny vstoupil výborně, pak mu možná trochu docházely síly. Je ještě mladý. Startoval i na mistrovství světa juniorů, což nebylo v plánu, ale dohodli jsme se, že by to pro něj nemuselo být špatné. Vyzkoušel si úplně jinou pozici než ve Světovém poháru, což byla cenná zkušenost. Nezavrhoval bych ani ten konec sezóny, byl schopný bodovat. Nepodařily se mu štafety, u střelecké stránky je pořád hodně práce. Stále sbírá zkušenosti. Tím, že je v týmu do čtyřech, tak jezdí i štafety. Pro střelce, který ještě není stabilizovaný, je to asi nejhorší závod, protože jede za celý tým a psychický tlak je mnohem větší. Běžecky na tom není špatně a myslím, že i ve střelbě udělal kus práce. Má chuť se zlepšovat. Loni neobjel tolik závodů co letos. Nezdá se to, ale i těch štafet je dost. Když máte dva závody bez štafet, jezdí se trochu jinak. Můžete si víc odpočinout. Ale ty štafety si zaslouží jezdit, i když je to pro něj těžké.“

Několik světlých momentů měl i Adam.

„Určitě. Povedlo se mu mistrovství Evropy, tam si podle mě trochu spravil chuť. Byly tam pěkné závody na začátku i na konci sezóny. Běžecky na tom není špatně, často ho ale svazuje přílišné chtění. Když se uvolní, tak to jde nejvíc vidět na střelnici, ale zároveň je díky tomu i rychlejší na trati. Doplácel na to, že nebyl připravený po této stránce.“

Jak těžké bude u Křupase vrátit se po těch zdravotních problémech? Asi můžeš mluvit ze své zkušenosti, i tebe jako závodníka dost trápilo zdraví.

„Myslím, že boreliózu jsem nikdy neměl. Je to složité v tom, že člověk nemůže podat výkon, jaký by chtěl. Křupas se musel omezit a hlídat v tréninku, nemohl do vysokých intenzit. Tím trochu ztrácíte chuť a motivaci. Pak se v sezóně hledal, bylo to nahoru a dolů. Občas mu odešla i střelba, když už to bylo lepší v běhu. Bylo to hodně ovlivněné tou nemocí, ale teď doufám, že už je všechno za ním a do přípravy naskočí naplno.“

Boušek skončil, Ondra podle svých slov neabsolvuje sezónu v plném rozsahu. Nastal teď ten čas, kdy dostanou větší prostor junioři?

„Vidím to tak, že to bude podobné jako loni. Karlos (Mikuláš Karlík) a Víťa (Vítězslav Hornig) se pomalu zapojují do mužského týmu. Strávili s námi asi třetinu času na soustředěních, vědí, co a jak. Odjezdili už i spoustu závodů IBU Cupu, a to velmi dobře. Jejich zapojení je nasnadě, běží už od loňska.“

Během sezóny jsi několikrát při pohledu na dominanci Francouzů říkal, že by sis chtěl tohle jako trenér zažít. Jaká k tomu vede cesta?

„Je to několik věcí najednou. Mají dobrou generaci, kterou si samozřejmě museli vychovat. A taky tvrdě trénují. Neviděl bych v tom žádnou nadpřirozenou věc. Když máte v týmu Fourcada, tak víte, že tam máte nejlepšího biatlonistu na světě, kterému se můžou dorovnávat mladí kluci. Už dva roky zpátky naznačovali své možnosti, po nástupu Vittoze podle mě začali ještě víc trénovat. Všechno se jim sešlo.“

Je snaha něco okopírovat od Francouzů?

„Něco malinko se okopírovat dá. Ale nejsou tak hloupí, aby tě nechali kouknout pod pokličku. Kdyby to bylo tak jednoduché, tak by to dělali všichni. Mají dobře postavený základ. Kdyby ho neměli, tak to nový trenér za rok nepostaví. Fillon Maillet byl schopný jezdit do tří už dříve, stejně tak Desthieux. Teď vyskočil ještě Jacquelin. V létě jsem ho viděl v Norsku na kolečkových lyžích a říkal jsem si: Tenhle kluk má sílu jako prase. Pak to potvrdil i v zimě. Když se tihle mladí kluci k Fourcadovi dotahovali, tak věděli, že jsou na dobré cestě. To je motor, který ten tým táhne dopředu.“

V současné době je těžké cokoliv plánovat, ale máš v hlavě obrys toho, co se bude dít v dalších týdnech?

„Hektický konec sezóny to dost zkomplikoval. Přijeli jsme domů a dostali karanténu. Jsem šest dní doma a přijde mi, jako by to byl měsíc. Začínáme trochu plánovat a zároveň nás čeká v příštích dnech ještě vyhodnocení sezóny. Musíme si určit směr, kterým se vydáme. Kluci budou mít určitě 14 dní volno, pak se začne něco dělat. Vždycky se ještě chodilo dolyžovat, sezóna doplynula. Teď je to naopak náraz. Jak jsou všichni doma, tak si myslím, že je to i potáhne ven. Na jaře byl většinou i čas dodělávat věci do školy, ale ty jsou teď zavřené. Je to zvláštní. Přípravu proto začneme dřív než v předešlých letech. Na začátku dubna to budou individuální tréninky, koncem měsíce už začne příprava naostro. Uvidíme, jaká bude situace, jestli vůbec budeme moct trénovat dohromady.“

Připravujeme také rozhovor s trenérem žen Egilem Gjellandem.

Karel Halberštádt
Foto: Petr Slavík, Jaroslav Svoboda