Olympijská medailistka Veronika Vítková ukončila kariéru. Bude maminkou

Patnáct let reprezentovala Veronika Vítková český biatlon na mezinárodní scéně. Za tu dobu se nesmazatelně zapsala do historie tohoto sportu. Jako dvojnásobná olympijská medailistka, mistryně světa a vítězka závodů Světového poháru. Nyní dává v 31 letech biatlonu sbohem.

„Nejdřív jsem si myslela, že bych na jaře mohla opět začít s přípravou. Postupem času se to ve mně začalo přelévat, byla jsem nerozhodná. A nakonec se to vyřešilo samo. Koncem listopadu nebo začátkem prosince už nebudeme dva, ale tři,“ oznámila Veronika Vítková radostnou novinu, která podle ní nejspíš znamená definitivní konec kariéry. „Nejsem zastáncem odjíždění od dětí na soustředění a závody.“

Vítková má za sebou velmi těžkou sezónu. „Pro mě to skoro ani sezóna nebyla. Po prvních dvou závodech jsem odjela domů a už do toho nenaskočila. Určitě to nebylo jednoduché. Celé jaro a léto trénujete, abyste pak závodili, já však od prosince stála. Ale vzala jsem to tak, jak to je.“

Poslední dva roky ji provázely dýchací potíže, nemohla trénovat a závodit v nejvyšších intenzitách. „Beru to tak, že mi tělo vystavilo stopku. Podstoupila jsem x vyšetření, kde se nic neukázalo. Ale tělo už nefungovalo tak, jak bychom si představovali. Nastaly i obavy, že by to ani dál nebylo ideální. Už se mi nechtělo znovu vstupovat do té nejistoty.“

Ohlasy

Jiří Hamza (prezident ČSB): „Veronika patří mezi lidi, kteří spoluvytvářeli boom českého biatlonu. Je neoddělitelnou součástí naší zlaté generace. Titul mistryně světa z mixu v Kontiolahti, bronz na světovém šampionátu v Novém Městě na Moravě, olympijské medaile ze Soči i Pchjongčchangu a úspěchy ve Světovém poháru to dokládají. Verča byla biatlonu oddaná. Věnovala se mu ne na sto, ale na sto deset procent. Proto pro ni určitě poslední dvě sezóny, kdy ji zdraví brzdilo ve výkonech, nebyly jednoduché. A myslím, že také o konci kariéry dlouho přemýšlela. Skutečnost, že čeká miminko, je pro ni určitě tou nejlepší zprávou a my všichni jí to ze srdce přejeme. Chci jí opravdu moc poděkovat za vše, co dokázala a co pro český biatlon udělala. Velmi si toho vážíme. Jsem také přesvědčený, že současné oznámení není sbohem, ale jen ahoj. Sám za sebe si umím Veroniku opět představit se startovním číslem na hrudi.“

Ondřej Rybář (sportovní ředitel ČSB): „Verča byla prakticky celou zimu bez závodů. Probíhala její rekonvalescence, snažili jsme se, aby mohla nastoupit do další sezóny. Teď její kariéru ukončily radostné důvody. Pokud by své rozhodnutí přehodnotila, tak má samozřejmě dveře do týmu stále otevřené. Ale plně chápu, že se teď bude chtít věnovat rodině. Chtěl bych Verči poděkovat za mnohaletou reprezentaci a spoustu krásných okamžiků, které s ní mohl prožít nejen tým, ale i fanoušci. Pomohla českému biatlonu v jeho vzestupu. Všichni jí přejeme, aby se jí dařilo v rodinném životě minimálně tak jako v tom biatlonovém.“

I tady se psaly dějiny českého biatlonu

Kariéra Veroniky Vítkové

Jilemnická odchovankyně sbírala medaile už od mládežnických kategorií. V roce 2006 se v Presque Isle stala dorosteneckou mistryní světa ve vytrvalostním závodě, v roce 2009 v Camore pak juniorskou mistryní světa ve štafetě. Jako juniorka získala také dvě stříbra.

Skvěle se jí povedl přechod mezi dospělé. Na Mistrovství světa v Pchjongčchangu v roce 2009 jako dvacetiletá obsadila páté místo ve vytrvalostním závodě. Pak její kariéru výrazně přibrzdila meningitida.

Verča byla nedílnou součástí zlaté generace českého biatlonu

Vítková se však nevzdala a v sezóně 2012/13 mohla oslavit se smíšenou štafetou bronzovou medaili na Mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. O rok později si pověsila na krk i olympijskou medaili, v Soči rozjela tentokrát stříbrnou smíšenou štafetu.

Tady je na místě zmínit trenéra Jindřicha Šikolu, který Vítkovou vedl od dorostu právě až po Soči. Dá se mluvit o tom, že byl jejím osudovým trenérem? „Přesně tak,“ souhlasí Veronika. „Zároveň si vážím všech trenérů, se kterými jsem pracovala. Bylo jich hodně a každý mi něco dal.“

Další výhry bude Verča slavit mimo závodní tratě

Ročník 2014/15 byl pro Vítkovou životní, celkem pětkrát během něj vystoupala na nejvyšší stupínek. Samotné se jí to povedlo ve sprintu v Oberhofu, tři triumfy sdílela s ženskou štafetou a na Mistrovství světa v Kontiolahti opět uspěla s mixem.

Mistrovská smíšená štafeta

Ve sbírce úspěchů stále chyběla velká individuální medaile. Té se Veronika Vítková dočkala na Zimních olympijských hrách 2018. Ve sprintu v Pchjongčchangu navázala na tři třetí místa z předešlých závodů Světového poháru a vybojovala životní bronz.

Jak Veronika vzpomíná na olympijský úspěch? „Velmi těžce, všechno to probíhalo strašně rychle,“ usmívá se a přeci jen vyloví v paměti několik vzpomínek. „Startovala jsem s nízkým číslem a dlouho nevěřila, že z toho bude medaile. Bylo skvělé, že se mi povedl hned první závod. Opadla ze mě nervozita. Věděla jsem, že s prázdnou domů nepojedu. Medailový ceremoniál byl krásný a emotivní, ale nejvíc jsem si to všechno uvědomila, když jsme na konci olympiády přišli do Českého domu a tam jsme to oslavili s celým olympijským týmem.“

Olympijští medailisté z Pchjongčchangu

Při otázce, na co je nejvíc hrdá, chvíli přemýšlí. „Jsem ráda, že jsem se dokázala dlouho držet na vysoké úrovni a závodit se světovou špičkou. Zajela jsem si spoustu pěkných výsledků a byla platná i týmu. Ve štafetách jsme společně oslavili řadu úspěchů. Je pěkné se na tu kariéru zpětně kouknout a říct si: Něco jsem dokázala.“

Třetí místo v Oberhofu 2019, jeden z mnoha štafetových úspěchů

A co budoucnost u biatlonu? Třeba v roli trenérky? „Nad tím jsem zatím nepřemýšlela. Ale myslím si, že bych měla třeba dětem co předat. Uvidíme, co přinese čas,“ uzavírá naše povídání Veronika Vítková.

Kariéra Veroniky Vítkové v číslech

  • účastnice 3 olympiád a 9 světových šampionátů
  • 2 medaile na ZOH (stříbro ve smíšené štafetě v roce 2014 a bronz ve sprintu v roce 2018)
  • 2 medaile na MS (zlato ve smíšené štafetě v roce 2015 a bronz v roce 2013)
  • 309 startů ve SP, na MS a na ZOH, z toho 233 individuálních a 76 štafetových
  • 13 individuálních medailí, z toho 1 zlatá, 4 stříbrné a 8 bronzových
  • 17 týmových medailí, z toho 6 zlatých, 5 stříbrných a 6 bronzových
  • 51krát v elitní desítce individuálních závodů SP
  • 5krát nejvýše postavená Češka v hodnocení SP
  • 4krát v elitní desítce hodnocení SP, nejlépe 4. v sezóně 2014/15
Ať tě životem provází úsměv, Verčo!

Karel Halberštádt, Tomáš Hermann
Foto: Petr Slavík