Tomáš Krupčík věří, že je opět na dobré cestě. Ve volnu běhal a vařil

11. června, 2020

Tomáš Krupčík má za sebou dvě zcela rozdílné sezóny. Před rokem byl nejlepším z českých mužů na Mistrovství světa v Östersundu, letos se kvůli zdravotním problémům objevil ve Světovém poháru jen pětkrát. Všechny problémy už jsou ale snad pryč.

Pro Tomáše Krupčíka skončila sezóna sprintem v Kontiolahti, ve kterém obsadil 75. místo. „Vzhledem k tomu, kolik jsem vynechal tréninků, jsem spíš uvítal, že sezóna skončila trochu dřív,“ přiznává dvaatřicetiletý biatlonista z Jablonce, kterého během přípravného období postihla borelióza. „Teď napínám všechny své síly k další sezóně. Začal jsem trénovat trochu dřív, abych dohnal určité manko. Myslím si, že jsem na dobré cestě, aby ta příští sezóna mohla být lepší.“

Z Krupčíka opravdu čiší optimismus. A odhodlání, jak jsme se mohli přesvědčit na soustředění v Letohradě. Během posilování si přidával, stejně jako jeho parťák ve dvojici Ondřej Moravec. Při střeleckém tréninku bylo zase vidět, jak moc se koncentruje na každou ránu a na každý pohyb.

I když začal s přípravou dřív, tak si po sezóně stihl i odpočinout. „Zhruba 14 dní jsem nic moc nedělal, dal jsem si jen takovou udržovačku.“ Měl tak čas i na svůj koníček: Vaření: „Když tu řádil ten virus a nedalo se nic moc dělat, tak jsem se tím aspoň doma zabavil. Vždycky jsem si uvařil něco dobrého, protože se rád dobře najím,“ vysvětluje Krupčík.

Co považuje za vrchol svého kulinářského umění? „Takové ty české klasiky. Když si člověk udělá dobrou svíčkovou, tak ho to fakt potěší. Nepouštím se do extra náročných receptů, ale trochu se v tom už orientuju. Když mám recept, tak jsem schopný to dát do kupy.“

Další oblíbenou činností českého reprezentanta je běhání. „Když jsme měli volno nebo jsme se měli připravovat individuálně, tak jsem si rád někam vyběhl na něco delšího. Toho běhu jinak v přípravě tolik nemáme.“

Sparing partnera mu dělal bývalý biatlonista Lukáš Kristejn. „Lukáš je fakt dobrý běžec,“ uznává Krupčík. „Společně jsme si dali cíl, že na konci toho volna oběhneme trať Jizerské padesátky. To se nám povedlo, ale byl to nářez. Myslím, že si to dlouho nezopakuju,“ usmívá se Tomáš Krupčík.

Úsměv zůstává na jeho tváři i při poslední otázce. Jak se teď, na začátku přípravy, cítí? „Zatím skvěle, bez problémů. Zdraví drží. Nic mi nebrání v tom, abych makal na 100 %.“

Karel Halberštádt
Foto: Petr Slavík