Českým biatlonistkám se vrátil „vyšvihanej“ Egil. Jak to vypadá na soustředění v Letohradu?

16. července, 2020

Čtyři měsíce. Tak dlouho se české biatlonistky neviděly se svým trenérem Egilem Gjellandem. Koronavirové odloučení skončilo minulý týden, kdy Nor přicestoval na soustředění do Letohradu.

Přivítání trenéra

Egil Gjelland přiletěl do Česka minulé pondělí. A byla to poměrně zdlouhavá cesta. „Letěl jsem z Bergenu, v ten den to byl jediný let. Spolu se mnou ho využila spousta Čechů, kteří pracují v Norsku. Přiletěli jsme do Amsterdamu a tam pět hodin čekali na jediný let do Česka. Jinak to bylo bez problémů. Jen probíhaly velmi striktní kontroly, jestli letíte ze správné země. Je štěstí, že mám norský pas,“ vypráví urostlý Nor na terase chaty přímo v letohradském areálu a upíjí u toho svou oblíbenou kávu.

Jak ho jeho svěřenkyně přivítaly? „Srdečně. Bylo to skoro na slzu,“ říká Eva Kristejn Puskarčíková. „Všechny jsme ho objaly naráz. Stýskalo se nám,“ doplňuje ji Jessica Jislová. Lucie Charvátová přikyvuje: „Je dobře, že už je zpátky.“

Bronzová medailistka ze sprintu na letošním mistrovství světa oceňuje především okamžitou zpětnou vazbu. „Může se tak do nás víc vcítit. Pozná, jak na tom jsme a trénink uzpůsobí. Také nás motivuje a podporuje.“

Egil podporuje a zároveň dohlíží na techniku

„A chválí nás,“ bere si slovo opět Jessica. „Navíc si Jířa může trochu odpočinout. Není na všechno sám,“ připomíná zanedlouho šestadvacetiletá biatlonistka, že v úvodu přípravy byl ve větším zápřahu asistent trenéra Jiří Holubec.

„Všechno je v pořádku,“ zjistil po svém příjezdu Egil Gjelland. „Holky jsou na takové úrovni, kterou jsme na základě tréninkového plánu očekávali. Když jste tak daleko, máte samozřejmě obavy, jestli to nemůže mít špatný vliv. Ale pracovaly dobře. Je tu spousta pozitiv, také je co zlepšovat. A proto se těším na zbytek přípravy.“

Egil koriguje Evčinu střelbu

Trenér ve formě

Sociálními sítěmi obletělo video, jak Egil Gjelland sprintuje po boku Evy Kristejn Puskarčíkové. „Další den jsme měli běžet tři kilometry na dráze, takže jsme se na to trochu připravovali. Chtěl jsem ji trochu popostrčit. Jirka mezitím pojídal třešně a natáčel nás,“ vysvětluje norský kouč vznik videa.

I jeho svěřenkyně k tomu mají co říct. „Egil je ve formě. Pracoval tvrdě na farmě,“ odstartuje Lucie Charvátová živou diskuzi. „Jo, je vyšvihanej. V nejlepší formě, co jsme ho kdy viděly,“ souhlasí Jessica Jislová. „Je pohublej,“ dodává Markéta Davidová a otáčí se na o pár metrů dál sedícího trenéra: „Ještěže nám nerozumí.“

Ale je nějaký pohublý, že?

Sice nerozumí, ale s takovou lichotkou ho přece musíme konfrontovat. „Že jsem ve formě? To určitě ne,“ směje se Gjelland. „Jen jsem jezdil traktorem a pracoval na své farmě. Byl jsem skoro pořád doma.“

Dle svých slov sportoval přesně šestkrát. „Třikrát jsem byl na kolečkových lyžích s dcerami, dvakrát běhal a jednou jel na kole.“

Neoblíbený Letohrad

Ženy a juniorky tráví v Letohradu společně dvoutýdenní soustředění. A rozhodně se nedá říct, že by šlo o jejich nejoblíbenější tréninkové středisko. „Je tady krátká dráha, na některé tréninky by se hodila delší. Je na hlavu jezdit dvě hodiny na okruhu, který trvá šest minut,“ objasňuje Jessica Jislová. „A na jiné tréninky je ta trať zase moc těžká. Potřebovaly bychom rovinatější,“ připojuje se Eva Kristejn Puskarčíková.

Na druhou stranu pro sprinty do kopce je Letohrad ideální

Běh po rovině si biatlonistky užily na atletickém oválu, kde absolvovaly kontrolní závod na 3000 metrů. Vyhrála ho Zuzana Doležalová těsně před Davidovou a Kristejn Puskarčíkovou. Vítězství osmnáctileté závodnice nebylo až takovým šokem, platí za velmi zdatnou atletku.

Pořadí v cíli nebylo podle Davidové tak důležité. „Nešlo o to, kolikáté budeme. Spíš o to, že to poběžíme ještě jednou. Nastavily jsme si nějaký čas a příště se ho budeme snažit vylepšit.“

Jislová na ni navazuje: „Taková je filozofie, kterou jsme si nastavili s Egilem. Neporovnáváme se mezi sebou. Každá si hlídá své časy a snaží se soupeřit sama se sebou. Překonat sama sebe je nejtěžší.“

Delší tréninky se snažili trenéři biatlonistkám zpestřit, a tak se vydali třeba na kolečkové lyže kousek za polské hranice. Jindy si zase společně vyběhli po hřebenech v okolí Letohradu. Nebo se jen kvarteto žen v rámci vyklusání po tréninku vydalo z areálu směrem do města.

Vyklusat se a pak na oběd

Právě při jednom takovém výklusu ukazuje Davidová do dálky na malou pastvinu. „Byla jsem na návštěvě u Boušků. Mají tři koně, dva jsou jejich a jeden je u nich ustájený. Zajezdila jsem si na jejich Máji.“

Jislovou zase potěšil gril, který přibyl před chatu v letohradském areálu. Mohla si tak se svými parťačkami pochutnat na burgeru. „Asi to tu přežijeme,“ říká nakonec smířlivě.

„Do neděle jo,“ pohotově reaguje Davidová. „A ani o den déle,“ dodává v nadneseném slova smyslu Charvátová, která už se stejně jako ostatní těší na zasloužené volno a následně první zahraniční soustředění v rakouském Ramsau.

Karel Halberštádt
Foto: Petr Slavík