Cestovatelce Charvátové nevadí, že se pojede na méně místech. Chtěla by být stabilní závodnicí

27. listopadu, 2020

Ráda cestuje a objevuje nová místa. Že se nadcházející ročník Světový pohár pojede na méně místech, to však Lucii Charvátové nevadí. Před startem sezóny je trochu nesvá z toho, že nemá všechno přesně naplánované. A chce se zbavit nálepky šťastlivce

Méně cestování, více odpočinku

Biatlonisté si měli v sezóně 2020/21 „užít“ nebývalé cestování. Z původně plánovaných 11 destinací jich však zůstalo jen 7.

„Nevadí mi to. Spíš jsem to uvítala,“ překvapí možná někoho slova vášnivé cestovatelky Lucie Charvátové. „Pozoruju na sobě, že čím jsem starší, tím víc sil mi cestování ubírá sil. Navíc jezdíme pořád do stejných destinací,“ vysvětluje sedmadvacetiletá biatlonistka.

Charvátovou trochu mrzí, že neproběhne předolympijský test v novém areálu v Čang-ťia-kchou. „Čína mohla být zajímavá, ale spíš bych uvítala nová místa v Evropě. Norsko, Švédsko… Závodíme pořád na stejných místech, což je podle mě škoda. Zároveň chápu, že organizovat závody je náročné.“

Z kalendáře vypadly i další oblíbené destinace české reprezentantky. „Vždycky, když se vybíralo mezi dvěma destinacemi, tak vyhrála ta pro mě méně oblíbená,“ usmívá se Charvátová. „Třeba v Oberhofu by mi ani nevadilo to počasí, ale vůbec mi nevyhovuje profil tratí.“

Ze statistického pohledu je klíčové, že se pojede v Hochfilzenu. Tam totiž Lucka zajela dva ze třetí nejlepších výsledků své kariéry. Pátou příčku v roce 2015 a šestou příčku v roce 2019.

Loňská radost v Hochfilzenu

„Dva týdny v Hochfilzenu jsou fajn. Jen škoda, že je to místo Francie. Mám Francii z několika důvodů ráda. Ve škole jsem se učila francouzsky, i když ten jazyk úplně neovládám. Líbí se mi i francouzská mentalita. Ale zase cesta tam je delší a navíc se pak vracíme těsně před Vánoci,“ vzpomíná Charvátová na loňský rok, kdy všichni z Francie rychle prchali 22. prosince hned po dojetí posledních závodů.

Méně cestování znamená i více volných dnů. Mohlo by být tedy víc času podívat se v dějištích Světového poháru i po okolí. „Ale myslím, že to moc nepůjde. Nastavila se docela přísná pravidla. Neříkám, že bychom se nemohli podívat někam do přírody, ale mezi závody je třeba i odpočinek.“

Víc času na výlety by snad Lucka mohla mít po prvním trimestru. „Ráda bych se podívala někam na Vánoce. Tradičně je trávím v rakouském Seefeldu, kde si doužiju zimních radovánek. Chodím třeba na skialpy. Jen nevím, jak to půjde při současné situaci. Musím se poradit s trenéry.“

Velká chuť do biatlonu

Do nové sezóny vstoupí Lucie Charvátová už jako medailistka z mistrovství světa. „Dokázala jsem, že v biatlonu je možné skoro všechno. V tom je krása tohoto sportu,“ říká bronzová ze sprintu v Anterselvě. „Startovní pole je široké a uspět může skoro kdokoliv. Úspěch mi dodal chuť a radost do sportování. Teď už vím, že by nebylo dobré se vzdávat.“

Trenér žen Egil Gjelland si pochvaloval, jak dobře vypadala Charvátová na lyžích v testovacích závodech v Idre a jak se jí povedla příprava. „To mi nějak fandí,“ culí se Charvátová. Slova trenéra ale nerozporuje. „Za přípravu jsem ráda, protože jsem měla nulový výpadek v tréninku. Splnila jsem všechno, co trenéři naplánovali. Ani koronavirus nás ničím neomezil.“

Bronzová medailistka ze sprintu a její šťastný trenér

Přitom ještě v létě nebyla Lucka v nejlepším rozpoložení. „V červnu jsem byla strašně unavená a utavená, že jsem nevěděla, co se mnou je. Jestli mám koronavirus, nebo se z něčeho vzpamatovávám. Ale asi to bylo účelem tréninkového plánu. Ke konci léta a na podzim bylo pěkné sledovat, jak se průběžně zlepšuju. Už jsem byla klidnější, že se příprava ubírá dobrým směrem.“

Předsezónní závody ve švédském Idre vyšly Charvátové výborně běžecky, ale ne tak dobře střelecky. Na šesti položkách udělala dvanáct chyb, na jedné položce dokonce netrefila ani jeden terč.

„Idre už jsem hodila za hlavu,“ ujišťuje Charvátová. „Šlo o mé blbé chyby, vítr nebyl tak strašný, abych to nezvládla. V sobotním závodě jsem šla do úplného maxima a druhý den jsem už od rána cítila, že na tom nejsem dobře. Ale závodili jsme asi jen po týdnu na lyžích, švédský tým lyžoval měsíc. Byla jsem dost udivená, když jsem viděla, že jsme na tom byly běžecky srovnatelně, nebo spíše lépe než Švédky. Dojem z těch závodů je tak spíš pozitivní.“

První kilometry na lyžích v Kontiolahti

Pryč s nálepkou šťastlivce

Příprava se podle všeho povedla, zdravotní problémy se Lucii Charvátové vyhnuly. Přesto jí před startem sezóny něco k úplné spokojenosti schází. „Mně se závodí líp, když jsem šťastná. Teď je doba nejistoty, což mi nedodává na klidu. Nemám věci přesně naplánované tak, jak to mám ráda. To mě může trochu brzdit,“ zamýšlí se česká biatlonistka.

„Závodění bude asi čistě profesionální, ta zábavnější část sportu půjde trochu stranou,“ mrzí Charvátovou. Ale ví, že je to nutné. „Zdraví a udržitelnost je samozřejmě pro všechny sportovce nejdůležitější. Být úplně bez závodů by byla úplně nejhorší varianta. Ať budou podmínky jakékoliv, tak budu ráda, když se bude závodit.“

A jaké jsou cíle Lucie Charvátová pro novou sezónu? „Byla bych spokojená, kdybych měla ve Světovém poháru stabilní pozici a nelétala pořád nahoru a dolů. Radši bych byla za přízvisko stabilní závodnice než šťastlivce,“ přeje si česká reprezentantka.

Snad Lucce vydrží úsměv co nejdéle

Karel Halberštádt
Foto: Petr Slavík