Michal Krčmář o stříbrné evropské stíhačce a jednom poselství

30. ledna, 2021

Dvanáct a půl kilometru dlouhá stíhačka se čtyřmi položkami a vypjatým bojem o medaile přece jenom sebrala Michalu Krčmářovi dost sil. Závod Otevřeného mistrovství Evropy v polském středisku Duszniki-Zdrój vyhodnotil až poté, co energii doplnil těstovinami s houbovou omáčkou a masem. „A to jsem ani nepostřehl, zda jsem měl na talíři kuřecí nebo vepřové,“ usmíval se spokojeně i proto, že před sebou měl další příjemnou regenerační chvilku – masáž.

Bez „ťafky“

„Po pátečním sprintu jsem byl docela unavený, ale večer jsem se šel projít a hodně mi to pomohlo. Uvolnil jsem se, dobře se vyspal a na únavu zapomněl,“ líčil a měl radost z toho, že po nemoci jeho organismus nedostal „ťafku“.

Tanec na lyžích

Před samotným závodem zažíval horké chvilky. „Dramaticky se změnilo počasí, ochladilo se a z trati se stala ledová hora a stopy ve sjezdech byly umydlené.“ Rozhodně prý nešlo hovořit o radosti z lyžování. „Bylo to něco mezi tancem a bojem na lyžích. Hodně vyčerpávající! Ale bylo to spravedlivé, všichni jsme na tom byli stejně.“

Michal ve vedení v průběhu čtvrtého z pěti okruhů stíhačky

Jak zůstat ve hře

Taktika pro stíhací závod se čtyřmi střelbami byla jasná: spořit síly, co jen to půjde. „Snažil jsem se za soupeři vyvážet, ale i tak obtížný povrch ubíral hodně sil.“ Tři nuly jej hodně povzbudily. „Už ve sprintu jsem získal na střelnici jistotu. A teď jsem dokázal odstřílet standardní položky ve standardních časech. Byl jsem ve hře, a to bylo moc příjemné.“

Finiš na výkonnost

Myslel si, že po jedné chybě v závěrečné položce odjede do finiše na třetím čtvrtém místě. „Stálo nás tam na střelnici šest, soupeře jsem moc nevnímal. Ale když jsme s Artěmem odjeli z trestného kola první, a ještě s náskokem, překvapilo mě to.“

Finiš. Artěm Pryma v cíli, Bimbo na dohled za ním a vlevo třetí Nor H. G. Bogetveit

Ukrajinského biatlonisty se držel až pod vrchol nejtěžšího stoupání. „V danou chvíli jsem na víc neměl. Artěm mi jednoduše ujel na výkonnost. Teď mám před sebou ještě nějakých 12 dnů, aby se tělo vrátilo k bývalé formě,“ vyhlíží únorové mistrovství světa v Pokljuce.

Generálem po bitvě

Nyní ví, že účast na „Evropě“ byla dobrým rozhodnutím. „Po bitvě je každý generál, ale jsem opravdu rád, že jsme s Odrou Rybářem k tomuto kroku přistoupili. Mám v sobě dva kvalitní závody, které ukázaly, že tělo je na tom po nemoci dobře a pomohly tak i mé mysli. Vím, jak si stojím.“

Sdílená radost je vždy nejvíc! Díky týme!

Vzkaz kamarádům

Cení si ještě jedné věci, můžeme ji nazvat poselstvím. „Když nepočítám holky, trenéry a kluky v karanténě, tak z našeho týmu chlapů a juniorů nás marodilo s covidem osm ze čtrnácti. Snad jsem jim všem svými výkony tady ukázal, že se i oni mohou vrátit zpět.“

Tomáš Hermann

Foto: Jiří Novotný