Má za sebou rekordní testy a nepřijde si vůbec unavená. Tereza Voborníková věří, že jde správným směrem

13. července, 2021

Ve 21 letech stále patří mezi juniorky, ale od jara se natrvalo připravuje s týmem žen. Tereza Voborníková už má na svém kontě i první starty ve Světovém poháru a další by měly přijít v nadcházející sezóně. O tom, že je na dobré cestě, svědčí i její rekordní výsledky na červnových testech výkonnosti. Nejen o nich jsme si s jilemnickou odchovankyní povídali.

Trenéři tě za výsledky na testech velmi chválili. Podle Jiřího Holubce jsi ve výběhu kopce pravděpodobně zaznamenala absolutní ženský rekord. Jak sama testy hodnotíš?

Byly to pro mě první kompletní dospělácké testy. Nečekala, že budou tak náročné. Ale asi proběhly dobře. Já jsem od sebe moc neočekávala. Nevěděla jsem, kde se pohybují ty nejlepší časy. Byl to pro mě spíš odrazový můstek a teď už se budu porovnávat sama se svými časy. V tomto směru pro mě byly testy poznávací.

Poznávací, ale zároveň rekordní. Jak vypadal z tvého pohledu výběh, který se ti tak povedl?

Startovala jsem jako první, takže jsem před sebou nikoho neměla. To byl rozdíl oproti tomu, jak jsme to běžely nanečisto dva týdny zpátky. To jsem viděla holky před sebou. Teď jsem běžela sama se sebou a trochu jsem se obávala, že se tolik nehecnu. Ale běžela jsem, co to šlo, a čas jsem ještě vylepšila. Nebylo to nic šíleného, mně běh nevadí. Ani nebylo takové vedro, což bylo příjemné.

Dá se říct, že tě běh baví? Podle trenéra Jiřího Holubce jsi rozenou běžkyní.

S tím bych úplně nesouhlasila. (smích) Když si třeba v tréninku můžu vybrat mezi během a kolem, tak jdu radši na kolo, protože běhu máme v přípravě víc. Ale jinak mám běh ráda. A kdyby byly v nabídce běh a kolce, tak půjdu radši běhat.

Pociťuješ v přípravě, že jde tvá výkonnost nahoru?

Pravdou je, že i na funkčních testech na pásu jsem si vylepšila své maximum. Letošní jaro mi přišlo lepší než ta minulá. Nepřijdu si vůbec unavená. Příprava jde asi správným směrem. Cítím se fakt dobře a věřím, že to bude i nadále dobré.

Od jara trénujete ve větší skupině, což může být výhodou. Minimálně je ten trénink asi příjemnější.

Už v juniorské reprezentaci jsme trénovaly ve velké skupině. V tomhle je to podobné. K holkám z áčka jsem se připojila už loni v srpnu, takže jsem s nimi absolvovala podzimní přípravu. Ani to pro mě není nic nového.

Dokážeš se s nimi třeba v tréninku lépe držet?

Nedávno jsem třeba běžela trénink s Evčou. Nebo jsem byla na kole s Jess. To bylo fajn. Jsem ráda, že už jsem schopná se takhle začleňovat. Ale jde především o tréninky v nižších intenzitách. Ty rychlé už si chodí každá sama. Ale jo, dřív bych s holkami nemohla jet ani volně a teď už to zvládám.

Karel Halberštádt
Foto: Petr Slavík, Jaroslav Svoboda