O tom, jak si Markéta Davidová na rozpáleném plastu dojela pro třetí místo a pomohla Tarjeimu

16. srpna, 2021

Podruhé přijala pozvání na exhibici City Biathlon a podruhé z ní odjíždí s pódiovým umístěním a velkou lahví šampaňského. Po loňské druhé příčce dojela Markéta Davidová v německém Wiesbadenu třetí. Před startem přitom tak vysoké ambice neměla.

„Sotva se vleču,“ říkala před odjezdem do Německa. Únava zřejmě pramenila ještě z vysokohorského soustředění v Livignu, kde české biatlonistky strávily druhou půlku července.

„Tam jsem se cítila dobře, ale po návratu domů jsem byla nějaká unavená,“ přibližuje Markéta Davidová. Trenéři jí na jeden den ulevili v tréninkovém plánu. „To mi, myslím, pomohlo. Teď už se zase cítím líp. Asi jsem se jen potřebovala po tom Livignu nadechnout.“

Co je s ležkou?

Ve Wiesbadenu musela už od začátku prokazovat, že je na tom fyzicky dobře. Jak v kvalifikaci, tak ve finále totiž ztratila spoustu času na úvodní ležce. „Tu jsem dneska moc nezvládala. Přišlo mi, jako bych držela zbraň v ruce poprvé. Docela dost jsme změnili střeleckou pozici. Vestoje mi to hodně sedí, ale vleže se ještě trochu hledám. To musíme doladit,“ ví Davidová.

V kvalifikaci minula na ležce tři terče, na stojce pak už jen jeden. Ve finále střílela vleže dvakrát s celkovou bilancí 2+5. Na třech stojkách dobíjela dohromady čtyřikrát, z toho třikrát na posledním terči.

Chyby vleže ji na jinak povedených závodech mrzely. „Rány mi létaly všude, nebylo to ani na nějaké cvakání. Byly to moje chyby, se kterými jsem si ale v té chvíli nevěděla rady.“

Jak se jede po rozpáleném plastu?

V kvalifikaci to každopádně z posledního místa po první střelbě dotáhla až na třetí příčku. Prakticky stejný scénář se opakoval i ve finále. Tam byla výchozí pozice sedmá, ale ztráta už půlminutová. Biatlonistky sice po chybách nešly na trestné kolo, ale musely na 10 sekund do trestného boxu. Markéta tam tak strávila celkem 20 sekund.

Na 1,6 kilometru dlouhém okruhu, který se jel ve finále šestkrát, ovšem na soupeřky získávala. „Až na poslední dvě kola se mi jelo docela dobře,“ přiznala Davidová.

Pak už se projevily rozpálené ulice. A když se k tomu přidaly plastové podložky, kterými organizátoři pokryli úseky s dlažebními kostkami… „Jak na ně svítilo slunce, tak byly hodně měkké a vůbec to na nich nejelo. Byla to totální brzda, skoro na to, abych jela pajdáka na rovince. Bylo to těžké, ke konci už mi docházely síly. Ale co jsme se bavily s holkami, tak toho měly všechny docela dost,“ popisuje čtyřiadvacetiletá biatlonistka.

Davidová strávila většinu finálového závodu osamocená na třetí příčce. Na poslední střelbě měla více než půlminutový časový polštář, což se hodilo. Poslední terč totiž sestřelila až napotřetí.

V čem byl problém? „Vůbec nevím,“ vypálí Markéta na první dobrou. „Nebo možná vím,“ dodává vzápětí. „Už jsem se dost klepala a měla toho plné zuby. Když jsem podruhé netrefila, začala jsem se klepat ještě víc. Říkala jsem si, že už se netrefím, ale naštěstí to tam spadlo. Přičítala bych to asi té únavě a vedru. Pak už jsem si musela i povolovat helmu, aby mi neodpadla hlava,“ směje se Makula. „Těch třicet stupňů je uprostřed města znát.“

Tarjei, jsi v pořádku?

Mužské finále pak sledovala u trati, kde byla svědkem pádu Tarjeiho Bøho. Respektive jeho prvního pádu, kdy mu v předposledním kole vypnulo vázání u lyže a on se poroučel na bok. Vázání ho zradilo i v posledním okruhu. Druhý pád vypadal hrozivě, Tarjei se ve velké rychlosti položil na břicho.

„Byl úplně domlácený, tekla mu i krev z nosu,“ povídá Markéta Davidová. „My jsme u toho prvního pádu byli. Podávali jsme mu lyži, která mu upadla. Zlomil ještě hůl, takže jsme mu běželi pro novou.“

Po druhém pádu už došel Tarjei Bø do cíle raději po svých. „Viděla, jak už jde do cíle pěšky, tak jsem se ho ptala, jestli nepotřebuje pomoct. Ještě mu odpadl z bouchačky hák, takže jsme mu ho nesli.“

Otřesený Tarjei pak chyběl na slavnostním vyhlášení výsledků finálového klání, které ovládl jeho bratr Johannes. Mezi ženami zvítězila Dorothea Wiererová, která si užila i tradiční stříkání šampaňským. Markéta Davidová uplatnila zkušenosti z loňska, kdy nejlepší muž Quentin Fillon Maillet šampaňským osprchoval nastoupené biatlonistky, a strategicky se od Italky vzdálila.

Davidová hned po závodě odjížděla, ale na hotelu ještě potkala Tarjeiho Bøho. „Přišlo mi, že se sotva ohne. A měl bouli na hlavě jako blázen. Prý mu doktor nedoporučil, aby letěl, ale to je asi běžné, když se bouchnete do hlavy. Snad bude v pořádku,“ věřila česká reprezentantka.

Večer pak přišla dobrá zpráva: „Jsem v pořádku,“ napsal Tarjei na své sociální sítě. A přidal k tomu 3 ponaučení:

1. Vždycky noste přilbu
2. Nejezděte s takovým vázáním
3. Nenechte svého vítězného bratra, aby získal jakoukoliv pozornost

Tohle by byla pěkná tečka za článkem, ale ještě nám Markéta Davidová prozradí své nejbližší plány: „Teď budu tři dny doma v Jablonci. Na pondělí tam mám jen nějaký výklus, takže si trochu odpočinu, ale pak už máme společné tréninky s holkami a ve středu vyrážíme do Nového Města na Moravě.“

Ve Vysočina Areně absolvují české biatlonistky týdenní soustředění, na které plynule naváže mistrovství světa v biatlonu na kolečkových lyžích. To v NMNM začíná ve čtvrtek 26. srpna a fanoušci mají vstup zdarma!

Karel Halberštádt