Makula je tvrďák. Jakub Procházka mluví o své nové roli i stavu Markéty Davidové

26. července, 2025

Po osmi letech je v čele týmu žen české trenérské duo. Lukáše Dostála doplnil jeho někdejší trenérský parťák z Letohradu Jakub Procházka. Ještě jako závodník se v juniorské reprezentaci potkal s Markétou Davidovou, kterou tak dobře zná. Teď dohlíží na její fyzickou přípravu, která se po vážném zranění ubírá dobrým směrem. Před olympijskou sezónou nedochází k razantním změnám, přesto je skladba tréninků českých biatlonistek trochu jiná.

Návrat z Kanady

Právě teď pobývá s českými biatlonistkami v Itálii. „Trošku prší a trošku je zima,“ hlásí Jakub Procházka z Passo Lavazè. Což vlastně není uprostřed léta úplně k zahození.

Když jsme spolu mluvili loni v březnu v Canmore, asi by ho nenapadlo, že se brzy stane trenérem ženské reprezentace. Užíval si přírodní krásy Rocky Mountains a trénoval kanadské naděje. Ale taky už přemýšlel o návratu domů.

„Není těžké tam zůstat,“ usmívá se Kuba. „Je to opravdu hezké místo k žití. Asi každý, kdo tam jede, si tu otázku dřív nebo později položí. My jsme měli víza na rok a rozhodli jsme se vrátit do Česka. Chtěli jsme se někam podívat, rozšířit si obzory a v tom ten rok v Canmore splnil účel.“

Se svou partnerkou se v září vrátil do rodného Ústí nad Orlicí. Kousek odtud, v Letohradě, začala před 20 lety jeho biatlonová cesta. Jako sportovec to dotáhl do juniorské reprezentace a následně se vrhl na trenérskou dráhu. První zkušenosti získával v Letohradě a pak se vydal do Kanady. V tréninkovém centru státu Alberta mi prošlo pod rukama i několik reprezentantů.

Skvělý rok s českými juniory

Hned po svém návratu do Česka se Jakub Procházka připojil k českým juniorům, které vedl Jan Burian. „Absolvoval jsem s nimi podzimní přípravu a potom sezónu. Bylo to super. Přišel jsem do týmu, který šlapal jak hodinky. Jak po sportovní, tak po lidské stránce. Kluci pod vedením Hanese hodně vyrostli. A pro mě to byla skvělá zkušenost,“ oceňuje Kuba.

Vhledem k tomu, že naskočil už do rozjeté přípravy, měl na starosti primárně střelbu. „Ale nebyla to úplně vyhraněná specifikace. Oba jsme vystudovaní kondiční trenéři, máme přesah do obou částí biatlonu. Hodně jsme spolu diskutovali a snažili se vzájemně si pomoct. Trénink byl díky tomu efektivnější.“

A přišly i výsledky. Petr Hák získal na mistrovství světa juniorů dvě stříbrné medaile, David Eliáš zase v pouhých 19 letech ovládl závod IBU Junior Cupu. Oba se také dokázali prosadit mezi dospělými v IBU Cupu a Petr Hák dokonce proměnil v body hned svůj první start ve Světovém poháru.

„Překvapilo mě, jak dobře na tom kluci jsou,“ přiznal Kuba. „S Hanesem jsme se několikrát bavili o tom, jak jsme na tom byli my, když jsme závodili, a jaká je úroveň dnešních juniorů. Petr Hák a David Eliáš přijeli na IBU Cup a se dvěma nulami se pohybovali kolem desítky. Na to jsme my nebyli zvyklí. Doufali jsme v body. Navíc v mužském IBU Cupu, kde máte v desítce šest Norů a nedá se s tím moc hnout.“

Ta otázka je nasnadě. Čím to je? „Myslím si, že se v tréninku dělá víc. Také se tu sešli kluci, kteří vždycky hodně makali. Například David Eliáš byl zvyklý na vysoké objemy z triatlonu. Celkově se trénuje efektivněji. A dost do toho promlouvá i silová příprava, protože biatlon je pořád silově vytrvalostní sport,“ nabízí svůj pohled Jakub Procházka.

Tým žen jako nová výzva

Letos na jaře dostal Jakub Procházka nabídku trénovat A tým žen. „Trochu mě to překvapilo,“ přiznává. Klíčovým faktorem pro něj byla přítomnost Lukáše Dostála u týmu. „Potřebujete parťáka, se kterým jste na jedné vlně. A s Čikem se známe strašně dlouho. V Letohradě jsem byl rok jeho svěřencem. Pak jsme spolu trénovali a stali se z nás kamarádi. Můžeme se o sebe opřít a cokoliv si říct. To je hrozně důležité, aby ta práce byla efektivní.“

Kuba si byl vědom toho, že práce s ženským kolektivem má svá specifika. „To byla moje otázka, jak se s tím poperu. Ale myslím, že nám to zatím jde dobře. Holky jsem trochu znal, nejvíc Makulu. Je o rok mladší a ještě jsme spolu závodili. To mi trochu usnadnilo začátek. Navíc máme k dispozici Ondru Rybáře, který je ochotný s námi cokoliv prokonzultovat a pomoct nám.“

V Canmore Jakub Procházka pracoval se smíšeným a zároveň velmi mladým týmem. „A to je velký rozdíl,“ uvědomuje si trenér, kterému bude v srpnu 29 let. Je tak mladší než dvě jeho svěřenkyně, Jessica Jislová a Lucie Charvátová.

„Holky už mají v biatlonu něco za sebou. Nechceme jim před olympiádou nic zásadního měnit. Na druhou stranu ale chceme, aby pochopily náš tréninkový systém a vzaly ho za svůj. Aby nešly tréninky jen odbouchat, protože to tak nějací dva kluci chtějí. Aby viděly, že tréninky mají nějakou návaznost a důvod.“

Docílit toho je podle Jakuba Procházky relativně snadné u mládeže, ale mnohem těžší u zkušených sportovců. „Tyhle holky už 15 let s někým trénují a mají spoustu zkušeností. Samozřejmě jsou také inteligentní, takže si všechno porovnávají a snaží se to dělat co nejlíp. To je super, ale pro nás občas výzva.“

Změna? Víc lyžování

U ženského áčka má Jakub Procházka na starosti především fyzickou přípravu. „Baví mě oboje, ale kondiční část je mi trošku bližší. Myslím si, že střelbu dělá Čiko s holkami velmi dobře. Já se mu občas snažím předat své postřehy. Je dobré, že byl u týmu už loni a ví, co holky dělaly. Před olympijskou sezónou nechceme přípravu převrátit vzhůru nohama.“

Přesto k několika změnám došlo. „Loni se začala dělat silová příprava centrálně s Hanesem, což byl podle mě super krok. Teď se snažíme holkám tréninky ještě víc přizpůsobit. Každá má totiž jiné potřeby. Třeba Makula má po zranění největší omezení právě v posilovně a každý pohyb konzultujeme s odborníky.“

Lehce se změnila i samotná skladba tréninků. „Snažíme se optimalizovat intenzity, u objemových hodin toho moc nevymyslíte. A taky jsme upravili poměr specifického tréninku vůči všeobecně rozvíjejícímu. Obecně se letos víc lyžuje,“ shrnuje Kuba největší novinky.

Český tým odstartoval přípravu na sněhu v Norsku. Další dva kempy na severu jsou v plánu na říjen a listopad. Větší prostor v přípravě dostávají také kolečkové lyže.

Jak je na tom Markéta Davidová?

Jakub Procházka teď zakončuje u českých žen třetí měsíc. Jak to zatím jde? „Po sportovní stránce velmi dobře. Samozřejmě občas přijde moment, kdy musíme některé věci prodiskutovat a třeba si i trochu dupnout. Holky z minulých let ví, co jim fungovalo, a my se zase snažíme najít pro ně optimální cestu. Myslím si, že v těch prvních třech měsících odvedly dobrou práci.“

To platí i pro Markétu Davidovou, která v březnu absolvovala operaci vyhřezlé ploténky. „Makula je tvrďák,“ ví její souputník z juniorských let. „Musíme ji spíš brzdit. Trénuje už takřka na 100 %, což je pozitivní. Občas se ale záda ozvou. Neustále s tím pracujeme, protože tréninková zátěž je vysoká. Jsme možná opatrnější než ona sama. Je tím typem sportovce, který chce vždycky udělat maximum a dokáže tolerovat i bolest. Na každém soustředění máme fyzioterapeuty nebo maséry, kteří neustále sledují, jak reaguje na dané tréninky a kdy je potřeba do toho sáhnout.“

Na soustředění do Itálie s týmem neodcestovala Jessica Jislová, která se potýkala s menšími zdravotními problémy a aktuálně se připravuje doma. „První intenzivnější tréninky přijdou až teď na konci prvního týdne, protože jsme v 2000 metrech nad mořem. Pak přejíždíme do Obertilliachu a během druhého a třetího týdne už bude klesat objem a stoupat intenzita,“ nastiňuje Jakub Procházka nejbližší plán svého týmu.

Karel Halberštádt
Foto: Soňa Niková, Marek Ambrož a Tomáš Mikyska