Tak už ty medaile máme! Jak stříbrní dorostenci prožívali slavnostní vyhlášení?

30. ledna, 2020

Více než čtyřiadvacet hodin museli Ondřej Mánek, Josef Kabrda a Jonáš Mareček čekat na medailový ceremoniál v centru Lenzerheide, kde ve slavnostní, ale i bouřlivé atmosféře obdrželi ve středu večer svoje stříbrné medaile ze štafet na 3x 7,5 km. Trio dorostenců se tak z Mistrovství světa juniorů a dorostu 2020 ve Švýcarsku nebude vracet s prázdnou…

„Bylo to moc hezké a pro mě i hodně emotivní,“ přiznal se Ondřej Mánek, který úspěšnou českou štafetu rozjížděl. „Vždyť je to můj opravdu první velký úspěch.“

Češi na stupních vlevo. Na kraji stojí Josef Kabrda, za ním Jonáš Mareček vpravo Ondřej Mánek

Podobně to cítil i Josef Kabrda. „Celým tělem mi na stupních projel takový příjemný pocit spokojenosti. Uvědomil jsem si, jak je důležité, aby se ve štafetě všechno sešlo všem.“ Sám už má dokonce olympijskou medaili. „Před lety jsme s kluky vyhráli štafetu na Olympiádě dětí a mládeže. Hned jsem si na to při vyhlášení vzpomněl. A jsem rád, že jsem se dokázal posunout zase o kus dále.“

Také Ondřej Mánek vzpomínal. „Napadlo mě, co se za takovou chvílí radosti skrývá dřiny, co hodin přípravy. Kolik času nám věnuje trenér a další lidi z týmu a že i pro ně to je odměna. A myslím, že i trenér byl trochu dojatý. I když on to moc najevo nedává.“

Atmosféra při slavnostním vyhlášení v Lenzerheide

Také finišman Jonáš Mareček měl radost. „Naše medaile je úspěchem. To bez pochyby. Ale spíše jsem přemýšlel o svém výkonu. Nepředvedl jsem totiž nic extra. Pouze jsem závod nepokazil, proto si třeba, z toho úhlu pohledu, více vážím šestém místa z Junior IBU Cupu v Pokljuce nebo 12. příčky z Martellu,“ nabídl svůj pohled na dorostenecké stříbro.

Ondřej Mánek pak rozjímaní českých mladíků nad světovou medailí uzavřel slovy. „Myslím, že nejdůležitějším zjištěním je, že jsem na dobré cestě. Ukázalo se, že naše práce má prostě smysl.“

Tomáš Hermann

Foto: Jiří Novotný