Egil Gjelland hodnotí sezónu: Makula si zasloužila medaili, Jess a Terka budou lepší a lepší

14. dubna, 2022

Z Egila Gjellanda trenéra se zase na nějakou dobu stal Egil Gjelland farmář. A taky otec. Ještě jsme se ale na chvíli vrátili k uplynulé sezóně, která byla podle trenéra českých žen úspěšná. A dobré vyhlídky má český biatlon podle zkušeného Nora i směrem do budoucna.

Co dělá Egil Gjelland po sezóně?

Světový pohár v Oslu nebyl pro Egila Gjellanda úplnou tečkou za letošní sezónou. Na začátku dubna se ještě zúčastnil Liatoppen skiskytterfestivalu, což je prý největší biatlonová akce na světě.

„To je pravda,“ potvrzuje Egil. „Tento ročník byl možná trošku zredukovaný, ale normálně tu závodí kolem 1400 mladých biatlonistů. Tento rok tu mohlo být kolem 1100 účastníků. Pro mladé sportovce je to významná akce.“

Mezi startujícími byly i obě Gjellandovy dcery. Nabízí se tedy otázka, jestli jel na závody jako otec, nebo jako trenér. „Jednoznačně jako otec,“ směje se Egil. „Musím se občas věnovat i svým dcerám.“

Sám se nepochlubí, ale mladší Ingri dojela v jednom ze závodů děvčat do 15 let třetí. Starší Kristin skončila v kategorii do 18 let osmá. 

Jejich tatínek se zapojil do trochu jiné soutěže. Spolu s Ingrid Tandrevoldovou utvořil tým v přetahování lanem. Na druhé straně stáli Tarjei Bø a jeden norský střelec. „Chlápek, který byl ještě větší než já. Neměli jsme proti nim moc šancí, navíc jsme nezvolili dobrou taktiku. Ale bylo to těsné,“ popisuje Gjelland, který soutěžil s českou čepicí na hlavě.

Po závodech se vydal na více než pětihodinovou cestu domů, na západ Norska. V obci Fusa má velkou farmu, která ho teď naplno zaměstnává. „Takhle zima byla bláznivá se vším tím cestováním. Nashromáždila se mi doma spousta práce, kterou teď musím udělat.“

O Makule a Jess

Jinou práci už Egil Gjelland dokončil. Dovedl české biatlonistky na konec další, v pořadí už čtvrté sezóny.

A tady je jeho hodnocení: „Odvedli jsme za ten rok opravdu dobrou práci a několik holek udělalo velký pokrok, ten největší Jessica a Terka. Samozřejmě tu byly i holky, kterým se nedařilo tak, jak bychom si představovali. Ale vždycky máte v týmu ty, kterým se daří víc, a ty, kterým se daří míň. Celkově to byla dobrá sezóna, která nám ukázala, že jdeme správným směrem. Myslím, že jsme nemohli v tuto chvíli očekávat o mnoho víc. Ale jsem si jistý, že v budoucnu to bude lepší. Jen musíme pokračovat v práci.“

Lehce hořkou příchuť měl uplynulý ročník pro Markétu Davidovou. Na olympiádě dvakrát sahala po medaili, skončila čtvrtá a šestá. „Makula si za své výkony zasloužila medaili z olympijských her. Je to trochu smutné, protože tam zajela vynikající závody. Myslím, že nejvíc zklamaná je z toho ona sama,“ říká osmačtyřicetiletý Nor, který je olympijským vítězem ve štafetě z roku 2002.

Kdyby někdo před sezónou řekl, že Jessica Jislová skončí pátá v hromadném startu, znělo by to jako vtip. V Le Grand-Bornand se to ale stalo realitou. Kde je limit sedmadvacetileté biatlonistky, jejíž maximem bylo ještě před rokem 15. místo? „Není žádný limit,“ tvrdí Gjelland.

„Jessica je opravdu dobrou střelkyní a přesvědčili jsme se o tom, že je zároveň schopná i docela dobře běžet. Co jsem mohl poznat, tak potřebuje jen víc času na zotavení se a adaptaci v tréninku. To teď zafungovalo. Podle mého názoru bude silnější a silnější. Jen musí pokračovat v tvrdé práci. Olympiáda jí z různých důvodů příliš nevyšla, ale celkově měla opravdu dobrou sezónu,“ těší Egila.

Terka bude lepší a lepší

Markéta Davidová zakončila Světový pohár na celkové 10. příčce, Jessica Jislová na 17. příčce. Na body poprvé v historii v jedné sezóně dosáhlo sedm českých žen, tři z nich poprvé. Abychom byli objektivní, tak Lucie Charvátová a loučící se Eva Puskarčíková určitě chtěly sbírat body ve větším.

Třetí nejvýše postavenou českou biatlonistkou tak byla možná překvapivě jednadvacetiletá Tereza Voborníková. Při olympijské premiéře vybojovala 34. místo ve vytrvalostním závodě, ve Světovém poháru vyšplhala ještě o 10 příček výš. A k tomu přidala dvě zlaté a jednu bronzovou medaili na juniorském mistrovství světa.

„Bude lepší a lepší,“ je přesvědčený Egil Gjelland. „Potřebuje víc času, protože je hodně mladá. Už teď má ale velmi dobré fyzické předpoklady. Zejména letos udělala velký pokrok a také víc pronikla do filozofie tréninku. Pro český biatlon je skvělé, že má biatlonistku s takovou perspektivou.“

Rodačka z Hostinného patří k nejnižším biatlonistkám na světovém okruhu. Často se hovořilo o tom, že právě výška může Terku v běžecké části limitovat. Pro Egila Gjellanda to ale vůbec není téma a letošní výkony české juniorky mu dávají za pravdu.

„Takhle vůbec nemůžete přemýšlet. Důležité je pouze to, jak se můžete zlepšit. Biatlon kombinuje střelbu a běh, každý může v této disciplíně uspět. A Terka má opravdu dobře našlápnuto,“ myslí si Gjelland a ještě k tomu v lehké nadsázce dodává: „Když postavíte vedle sebe Therese Johaugovou a Terku Voborníkovou, tak nevím, jestli je tam velký rozdíl.“

Šest míst pro další sezónu

Dobré výkony českých biatlonistek (a opět férově dodejme, že i absence Bělorusek a Rusek) přinesly pátou příčku v Poháru národů a tím i rozšíření kvóty na šest startujících pro nadcházející sezónu.

Ani v dobách největších úspěchů ale český biatlon maximální kvótu většinou nevyužil. Podle Egila Gjellanda je brzy o tom přemýšlet. „Může to být úplně jiná sezóna než ta předešlá, uvidíme. Musíme se od začátku května naplno pustit do práce a myslím, že to bude jednodušší než v minulých letech, protože holky už ví, co mají dělat.“

Prezident Českého svazu biatlonu Jiří Hamza už před koncem sezóny avizoval, že jak Egil Gjelland, tak česká strana mají zájem v započaté spolupráci pokračovat. Jasno o podobě realizačního týmu by mělo být před květnovým začátkem přípravy na další sezónu.

Karel Halberštádt
Foto: Petr Slavík, Český olympijský tým